Výskum zmien v lesných pôdach po kalamitnej ťažbe: Ponechávanie zvyškov dreva je dostatočné pre zachovanie potrebného podielu organickej hmoty
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Posledná kalamita podkôrneho hmyzu, ktorej Česká republika aj okolité štáty čelili v rokoch 2018-2023, zrejme odznieva. Pred lesníkmi a vlastníkmi lesov stoja nové výzvy v podobe zalesňovania vyťažených plôch, starostlivosť o kultúry vzniknuté umelou obnovou aj o nárasty vzniknuté prirodzenou obnovou. Veľkou výzvou je výchova nových mladín, ktoré na kalamitných plochách postupne vznikajú, píše Výzkumní ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
„Velkoplošné kalamity postihly české lesy i dříve, také v posledních dvou dekádách i během 20. století poškodil lesy vítr, sníh, námraza nebo podkorní a listožravý hmyz. I v těchto případech bylo nutné holiny zalesnit a postarat se o ochranu a výchovu nových porostů. Zkušenosti se zakládáním nových porostů na kalamitních plochách a s jejich výchovou, s využíváním umělé i přirozené obnovy a jejich kombinace již tedy existují.
Nezodpovězenou otázkou, kterou si v průběhu poslední velkoplošné kalamity naléhavě kladli vědci i lesníci, byl stav lesní půdy – především se diskutovalo riziko rychlého rozkladu a ztráty organické hmoty a s tím spojené uvolňování poutaného uhlíku, nebezpečí aktivizace rizikových prvků vázaných v organické hmotě, změny ve schopnosti lesní půdy zadržovat vodu a obecněji i chemismus lesních půd ve vztahu k výživě nově vznikajících a zakládaných porostů s pestrou druhovou skladbou.
Právě na tyto otázky se zaměřil tým složený z vědců z VÚLHM, v. v. i., ČZU v Praze a MENDELU v Brně při řešení projektu Změny v lesních půdách po kalamitní těžbě – vliv odlesnění na sekvestraci uhlíku, bilanci živin a mobilitu rizikových prvků v letech 2022–2024. Necelé tři roky práce v terénu a v laboratoři přinesly cenné poznatky.
Za zásadní zjištění vědci považují fakt, že ztráta organické hmoty způsobená intenzivnějším rozkladem (mineralizací) povrchového humusu na otevřených plochách po kalamitních těžbách není zrychlená natolik, aby do doby opětovného zakrytí povrchu půdy (především bylinnou a keřovou vegetací, případně dřevinami z přirozené nebo umělé obnovy) došlo ke ztrátě ohrožující lesní půdy po stránce fyzikální nebo chemické. Přispívá k tomu i skutečnost, že část těžebních zbytků na zkoumaných plochách zůstává a jejich množství je dostatečné pro zachování potřebného podílu organické hmoty v lesní půdě,“ informuje VÚLHM.
Link na celý článok: Dochází v lesních půdách po kalamitních těžbách k velkým změnám? | VÚLHM

















