Vedci riešia obnovu veľkoplošných kalamitných holín: Dôraz na druhovú, vekovú a priestorovú rozrôznenosť lesných porastov

S odpoveďou na túto otázku môže pomôcť projekt Realizácia inovatívnych postupov obnovy lesa na kalamitných holinách s ohľadom na podporu biodiverzity a zvyšovanie funkčnosti lesných ekosystémov, ktorý za podpory Nórskych fondov a Štátneho fondu životného prostredia ČR rieši Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM), ve spolupráci s Lesním družstvem obcí (LDO) Přibyslav. VÚLHM o tom informuje na svojej internetovej stránke.

„Cílem projektu je realizovat příkladný způsob obnovy lesa po kalamitě s důrazem na druhovou, věkovou i prostorovou rozrůzněnost obnovovaných porostů za účelem zvýšení biodiverzity a odolnosti lesních porostů. Výsledek realizace bude sloužit jako příklad dobré praxe pro vlastníky lesů zasažených kůrovcovou kalamitou nejen z daného regionu, ale i z dalších postižených oblastí České republiky.

Vědci začali řešit projekt v dubnu 2022, kdy na základě konzultací s lesníky LDO Přibyslav vybrali vhodné lokality na polesích Nové Veselí a Račín, které podrobně zmapovali. Holiny detailně zaměřili pomocí technologie FieldMap a Trimble R12i.

Vědci věnovali pozornost zejména výskytu přirozeného zmlazení, stanovištním podmínkám a dosavadnímu managementu holin z hlediska stavu zabuřenění a zpracování těžebních zbytků. Detailně zmapovali i výskyt dalších doplňkových prvků, jako je cestní síť, nebo trasy stávajících melioračních příkopů.

Při zalesnění byla využita pestrá škála domácích dřevin. Návštěvník lesa tak v budoucnosti najde v obnoveném lese jak běžné listnaté druhy, jako je dub nebo buk, tak i dřeviny méně obvyklé, jako je např. třešeň ptačí. Při přípravě zalesňovacího projektu byla zvýšená pozornost věnována druhům s melioračním a zpevňujícím účinkem.

Zejména listnaté dřeviny jako je právě třešeň, javor klen, lípa nebo olše mají díky svému opadu pozitivní vliv na kvalitu stanoviště dlouhodobě ovlivňovanou pěstováním jehličnatých dřevin, především smrku ztepilého. Uplatnění při zalesnění velkoplošných holin našly i pionýrské druhy bříza bradavičnatá a topol osika.

V omezené míře byly na vhodných stanovištích vysázeny rovněž jehličnaté dřeviny smrk ztepilý, borovice lesní a jedle bělokorá. Ochrana kultur proti okusu zvěří byla realizována stavbou oplocenek, využitím ochranných plastových tubusů a v některých případech i nátěrem sazenic,“ uvádzajú v článku českí lesnícki výskumníci.

Link na celý článok: Na LDO Přibyslav vzniká příklad dobré praxe pro vlastníky lesa postižené kůrovcovou kalamitou | VÚLHM (vulhm.cz)