Vedci o obnove lesných ekosystémov na náhornej plošine Krušných hôr: Ako premeniť porasty náhradných drevín na druhovo a štruktúrne bohaté, klimaticky odolné lesy

„Autoři ukazují, že obnova Krušných hor probíhala v několika vlnách: od historického rozšíření buku a jedle přes masivní nástup smrkových monokultur a imisní kalamitu až po plošné zavádění porostů náhradních dřevin (PND) – zejména břízy, jeřábu, modřínu, smrku pichlavého.

K obratu přispělo odsíření zdrojů imisí a následná stabilizace chemismu půd, přičemž se nově negativně projevují dopady změny klimatu (sucho, větrné a námrazové epizody, kůrovec). Z toho plyne potřeba dlouhodobé adaptivní péče a promyšlené přeměny na pestré a víceetážové porosty.

Studie srovnává přínosy přirozené a umělé obnovy. V 6.–7. LVS (vyšší a horské polohy) se přirozená obnova autochtonních druhů jeví jako účinná a ekonomicky výhodná, protože má nižší počáteční náklady, obvykle menší poškození zvěří a umožňuje rychlejší raný vývoj bez intenzivní ochrany.

Uměle zakládané porosty na chudých či exponovaných stanovištích naopak čelí vyšším ekonomickým nákladům (ochrana, výchova), stresu suchem a biotickému poškození, a proto vyžadují precizní plánování výchovy porostů a s ní spjaté redukce hustoty.

Obnova Krušných hor vyžaduje adaptivní hospodaření zaměřené na druhovou pestrost, vertikální strukturu a dlouhodobou odolnost. Přirozená obnova, kde to podmínky dovolí, snižuje náklady a zvyšuje stabilitu porostu.

Umělá obnova má své místo tam, kde je to nutné, ale musí být přesně zacílená a ekonomicky obhajitelná. Cílem je funkční klimaticky odolný les s udrženými produkčními i mimoprodukčními funkcemi,“ uvádza VÚLHM.

Link na celý článok: Krušné hory po imisní kalamitě: jak obnovit zdravé a odolné lesy? | VÚLHM