Podľa modelov dopadu klimatickej zmeny sa zvýši intenzita uvoľňovania uhlíka z pôdy: Lesnícke hospodárske postupy vo vzťahu k zásobe uhlíka v lesných pôdach

Když pomineme svrchní vrstvy zemské kůry a hluboké vrstvy oceánů, je ve vegetaci a půdě uloženo uhlíku násobně více než v atmosféře. Přitom vztah mezi uhlíkem v půdě a v atmosféře je díky půdní respiraci velice úzký a jeho poutání v půdě je z hlediska koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře podstatné.

Lesy celého světa poutají 45 % zásoby uhlíku na povrchu Země; podstatná část této zásoby je obsažena v půdě, která je dominantním zásobníkem uhlíku ve všech terestrických ekosystémech a pod všemi typy vegetačního krytu. Modely dopadu klimatické změny na půdu ukazují, že lze očekávat zvýšení intenzity uvolňování uhlíku z půdy, a tím pokles jeho zásob, proto je třeba věnovat lesním půdám jako významné součásti globálního koloběhu uhlíku zvýšenou pozornost.

Tuto problematiku dlouhodobě řeší výzkumné týmy z VÚLHM, v. v. i., v různých projektech. Jedním z výstupů letos ukončeného projektu Technologické agentury ČR č. SS06010148 „Kvantifikace zásob uhlíku v lesních půdách ČR a možnost jejího ovlivnění lesnickým managementem“ je metodická příručka pro praxi Lesnické hospodářské postupy ve vztahu k zásobě uhlíku v lesních půdách.

Z doporučení podporujících ukládání uhlíku v lesních půdách lze například uvést:

• Při obnově porostů a zalesnění preferovat stanovištně vhodné dřeviny, věnovat pozornost vyššímu podílu listnáčů a hlouběji kořenících jehličnanů. Podporovat dřeviny s dobrým objemovým přírůstem (včetně dřevin introdukovaných).
• Upřednostňovat nepasečné hospodářské způsoby, pro doplnění podílu světlomilných dřevin však vhodně využívat i maloplošné holosečné obnovní prvky.
• Na post-kalamitních holých sečích diverzifikovat porostní strukturu při využití dvoufázové obnovy pomocí přípravných dřevin.
• Nesnižovat stanovené obmýtí, pokud to nevyžaduje zdravotní stav porostu (chřadnutí, rozvoj škůdců), nevhodná druhová nebo genetická struktura. Naopak neúměrné odkládání obnovy, které by vedlo ke zhoršení zdravotního stavu a stability porostu, je rizikové z hlediska zvýšené pravděpodobnosti disturbance a plošného rozpadu porostu s negativním dopadem na zásoby půdního uhlíku.
• Nepoužívat stromovou metodu těžby, těžební zbytky ponechávat v porostu, pokud to významně nezvyšuje riziko šíření škůdců nebo vzniku požárů. Štěpkování a zapracování těžebních zbytků do svrchních vrstev půdy provádět v případech, kdy to urychlí nebo usnadní postup obnovy (přirozené, umělé, kombinované)
• Při nových zalesněních podporovat rychlé zapojení porostů (věnovat zvýšenou pozornost péči o kultury, případně nárosty) a následně jejich stabilitu výchovou – výchovné zásahy jsou na bývalých zemědělských půdách obvykle naléhavější díky větší dynamice růstu dřevin.
• Výchovné zásahy (zejména prořezávky) provádět včas a s respektem k ekologickým nárokům jednotlivých dřevin nebo jejich směsí.

Naopak za nejvíce rizikové při běžném lesnickém hospodaření vědci považují:

• Rozvolňování zápoje porostů nebo narušování půdy pod nimi bez návaznosti na jejich obnovu.
• Odkládání výchovných opatření nebo jejich provádění s nedostatečnou intenzitou.
• Zanedbání opatření proti šíření kalamitních škůdců a vzniku (zejm. velkoplošnému šíření) požárů.
• Aplikace stromové metody těžby.
• Odvoz materiálu podružného porostu a těžebních zbytků.
• Snižování výměry lesů (ploch s porosty).

Link na celý článok: Jak můžeme udržet a zvýšit zásobu uhlíku v lesních půdách? | VÚLHM