Podkôrniková kalamita a následná obnova lesov: Vedci zistili, že...
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Podkôrniková kalamita a následná obnova lesov prináša v praxi veľké množstvo problémov, s ktorými sa lesníci ani vedci doposiaľ v histórii nestretli. Preto spoločne významne rozširujú záber výskumných projektov o nové témy a netradičné uhly pohľadu na riešenie praktických postupov pri starostlivosti o lesy. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) publikuje na svojej internetovej stránke rôzne vybrané zaujímavosti.
„Vědci zjistili, že při výchově lesa je důležitá pozitivní korelace štíhlostního kvocientu a porostního světla – zvyšování porostního světla vede ke zvýšení hodnoty (tedy zhoršení) štíhlostního kvocientu v náletech, nárostech a mlazinách smrku z přirozené obnovy, akcelerován je totiž výškový růst. Tloušťkový růst je na porostním světle nezávislý a naopak odvislý od kompetičních vztahů mezi jedinci a s nárůstem porostního světla nekoreluje.
Závěr: uvolňování přirozené obnovy smrku úplným odstraněním horní porostní clony domýtnou fází clonné seče (často činěným v mylné představě o podpoře spodní porostní etáže) vede ke zhoršení štíhlostního kvocientu a tím ke zhoršení stability a zvýšení rizika poškození mladého porostu nejčastěji těžkým sněhem.
Vědci zjistili, že v mlazinách s jedlí by mělo být cílem udržení dlouhých korun, přičemž by však neměli být zbytečně odstraňováni životaschopní jedinci z podúrovně. To platí ve zvýšené míře ve směsích, kde je často jedle v podúrovni. Pro všechny druhy směsí platí, že zejména první výchovné zásahy je třeba provádět včas a aktivně. V opačném případě se velmi zvyšuje riziko, že dojde ke ztrátě přimíšených (nedominantních) dřevin.
Vědci zjistili, že výchovné zásahy v mladém přípravném porostu břízy při porostní výšce 5 m vedly k akumulaci tloušťkového přírůstu uvolněných stromů, dále ke zmírnění růstu štíhlostního kvocientu a k výraznému zpomalení zkracování korun uvolněných cílových stromů.
Vědci zjistili při zkoumání možností snížení dopadu sušších period na porosty smrku a borovice, že svrchní půdní horizont (-10 cm) vykazoval vyšší hodnoty půdní vlhkosti v borové mlazině bez výchovy, zatímco v porostu s výchovou byla vyšší půdní vlhkost v hlubší vrstvě (-30 cm).
Po odstranění smrkové podúrovně v dospělém borovém porostu se zvýšené podkorunové srážky neprojevily ve zvýšené vlhkosti půdy, avšak ponechané borovice reagovaly na toto opatření pozitivně zvýšením tloušťkového přírůstu,“ uvádza VÚLHM.
Link na celý článok: Vědci a lesníci hledají řešení problémů lesů ve výzkumných projektech | VÚLHM (vulhm.cz)