Lesy v Európe strácajú od roku 2018 nadzemnú biomasu o 46 percent rýchlejšie ako v rokoch 1985 až 2017: Najprudší pokles bol zaznamenaný v Nemecku, Česku a Poľsku
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Lesy v Európe od roku 2018 strácajú nadzemnú biomasu o 46 % rýchlejšie ako v rokoch 1985 až 2017, pričom najprudší pokles bol zaznamenaný v hustých porastoch mierneho pásma v Nemecku, Česku a Poľsku. Vyplýva to z výskumnej práce Katji Kowalskej, postdoktorandky v odbore Pozorovanie Zeme pre správu ekosystémov na Technickej univerzite v Mníchove. Jej satelitná analýza zverejnená v časopise Nature Geoscience odhaduje hrubé straty biomasy na celom kontinente od roku 1985 na 6,5 miliardy ton. Informácie zo zdroja Wood Central publikuje Drevársky magazín na portáli Drevmag.com.
François Ritter a Philippe Ciais, klimatologičtí vědci z francouzské Laboratoire des Sciences du Climat et de l’Environnement, ve své studii předpokládají, že schopnost lesů v Evropské unii absorbovat uhlík do roku 2030 dosáhne 287 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého, což je o 105 milionů tun méně než potřebný cíl, který jejich modelování stanoví na 392 milionů tun. Dosažení tohoto cíle vyžaduje 28% snížení těžby dřeva mezi lety 2025 a 2030, což je pokles, který v roce 2010 činil 467 milionů tun, v období, kdy lesní plocha bloku vzrostla o 1,69 %.
Na 6,5 miliardě tun „ztraceného“ dřeva za 38 let se z 82 % podílela těžba a na zbývajících 18 % přírodní disturbance (poruchy), přičemž obě kategorie po roce 2018 vzrostly. Kowalské tým zjistil, že ztráty způsobené přírodními disturbancemi se po roce 2018 zvýšily o 45,5 % ve srovnání s výchozím stavem z let 1985 až 2017 a ztráty způsobené těžbou se ve stejném měřítku zvýšily o 28,7 %, přičemž nárůst disturbance byl nejvýraznější tam, kde byla biomasa nejhustší.
„Změny od roku 2018 lze jen těžko vysvětlit bez klimatických změn,“ uvedla Kowalski, přičemž sucho oslabuje stromy ve střední Evropě a kůrovci smrkoví pak během několika týdnů zabíjejí vzrostlé stromy.
Výzkumníci dosud měřili narušení lesů pouze podle plochy, což maskovalo množství uhlíku, které tyto ztráty uvolnily, protože požár šířící se otevřeným středomořským lesem odstraňuje zlomek biomasy, kterou uchovává stejná oblast hustého lesa mírného pásma.
Lesy mírného pásma ztratily 86,9 tun na hektar narušeného lesa ve srovnání s 26,8 tunami ve středomořských porostech, přičemž Německo, Česko, Polsko a Slovensko dosáhly 117 tun na hektar, což jsou nejvyšší absolutní ztráty naměřené kdekoli na kontinentu.
Atlantická Evropa potřebuje nejradikálnější řez z pěti regionů, modelovaný na 40 %, ve srovnání s 36 % v alpské oblasti, 29 % ve Středomoří, 28 % na kontinentu a 27 % v boreální oblasti. Boreální (přirozené jehličnaté) lesy ztrácejí při kácení největší podíl toho, co tam stojí, a to 67,1 % hustoty biomasy před narušením, přičemž Kowalské tým uvádí Finsko, Švédsko, Norsko a Estonsko jako země, které provádějí nejintenzivnější těžbu a mají nejnižší míru zadržování stromů.
Zdroj: Zrychlující se úbytek biomasy v lesích. Evropa musí snížit těžbu dřeva o 28 % - Drevmag.com

















