Projekt adaptívneho lesníckeho manažmentu AForMan: Vedci zakladajú experimentálne pokusné plochy naprieč rôznymi stanovištnými podmienkami
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Sucho, premnoženie podkôrneho hmyzu, veterné kalamity a meniaca sa klíma významne ovplyvnili zdravotný stav lesov počas jedinej generácie. Lesníci, štátna správa i vedci tak stoja pred naliehavou otázkou, aké postupy hospodárenia zvoliť, aby lesy boli v budúcnosti odolnejšie. Pomôcť nájsť odpoveď môže Projekt Adaptívny lesnícky manažment pre porasty ohrozené klimatickou zmenou a disturbanciami.
Projekt je podporený z prostriedkov európskeho výskumného programu Horizon Europe. Spolupracujú na ňom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. a Kompetenční centrum pro lesy a lesní hospodářství Saských státních lesů. VÚLHM o tom informuje na internetovej stránke.
Přestože je klimatická změna globální, její dopady jsou silně lokální. Vědci proto v projektu AForMan zakládají experimentální pokusné plochy napříč různými stanovištními podmínkami v České republice a Sasku. Na nich se budou testovat adaptační pěstební opatření přímo v lesních porostech a hodnotit jejich vliv na zdravotní stav a stabilitu lesních porostů, sekvestraci uhlíku, vlastnosti půd a biodiverzitu.
Pokusná lokalita Želivka: mladé porosty pod rostoucím tlakem
Lokalita Želivka se nachází v nižších polohách (350–400 m n. m.) a patří k regionům výrazně zasaženým opakovanými suchy a následnými kůrovcovými kalamitami, které zde významně poškodily smrkové porosty. Projekt se soustřeďuje na mladé porosty ve věku 10–50 let, kde je ještě prostor pro ovlivnění jejich budoucího vývoje cílenými pěstebními zásahy. Vědci založili několik variant experimentů.
V mladých smrkových porostech do 30 let věku zkoumají, jak různé typy probírek ovlivňují vývoj korun stromů, a tedy i stabilitu porostu a jeho odolnost k poškození abiotickými faktory. Strukturální probírka ve smrkových porostech okolo 50 let věku pak cíleně vytváří mezery v porostním zápoji, čímž zvyšuje prostorovou heterogenitu a podporuje přirozenou obnovu, která bude později doplněna podsadbou jedle či buku.
Součástí pokusů jsou také mladé porosty dubu a jedle. V dubu zásahy podporují růst kvalitních jedinců, v jedli pak udržení dlouhých korun a celkovou vitalitu. Každá varianta má kontrolní plochu umožňující dlouhodobé hodnocení efektivity zásahů.
Pokusná lokalita Nová Brtnice: obnova lesa po kalamitě
Lokalita Nová Brtnice leží ve středních polohách okolo 600 m n. m. a reprezentuje oblasti se smrkovými porosty silně zasaženými gradací podkorního hmyzu a následnou rozsáhlou nahodilou těžbou za vzniku velkoplošných holin. Ústřední otázkou je zde volba optimální strategie obnovy zajišťující věkovou, druhovou i prostorovou rozrůzněnost následných porostů a jejich dlouhodobou stabilitu.
Vědci zde porovnávají několik způsobů obnovy zahrnující jednodruhovou umělou výsadbu dřevin, jako je smrk, buk, olše či dub, výsadbu směsí listnatých dřevin, kombinovanou obnovu, kde jsou výsadby postupně doplněny intenzivní přirozenou obnovou dalších dřevin a dále vícefázovou obnovu, při které jsou uměle založeny porosty přípravných dřevin (bříza, osika), pod které jsou následně vysazeny stín snášející dřeviny jako je buk či jedle.
Link na celý článok: Projekt AForMan: lesnictví přizpůsobené změně klimatu | VÚLHM

















