Lesnícki výskumníci: Odber biomasy nehrúbia – veľké riziko pre výživu nasledujúcich generácií lesa
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Vedci z VÚLHM, v. v. i. v Jílovišti - Strnadech dlhodobo sledujú a hodnotia obsah živín v lesných pôdach na území celej Českej republiky. V rámci výskumného projektu „Postupy lesníckeho hospodárenia v lesoch vyšších polôh pre zabezpečenie udržateľnej bilancie živín, sekvestrácie uhlíka a udržania organickej hmoty v lesných pôdach“ spracovali certifikovanú metodiku „Odporúčané metódy nakladania so zvyškami po ťažbe v lesných porastoch s významnou produkčnou funkciou z hľadiska živín“.
„Z hlediska odnosu živin se jako „nejbezpečnější“ jeví těžba a využití hroubí (kmenů s tloušťkou nad 7 cm) bez kůry. Zásoba živin a mikroprvků ve dřevě kmene je relativně nízká. Jinak tomu ale je, když z ekosystému odnášíme i další části biomasy. Již v šedesátých letech dvacátého století bylo prokázáno, že např. stromová metoda těžby, při které je vyvážena veškerá nadzemní biomasa, vede k narušení živinové bilance a na chudších stanovištích k rychlé degradaci a acidifikaci lesních půd.
Podíl nehroubí (větve a stromové vršky s tloušťkou do 7 cm) se v nadzemní biomase porostů pohybuje podle věku a dřeviny obvykle v rozsahu 10–15 %, avšak obsahuje daleko vyšší zásobu živin, než by tomuto poměru odpovídalo. Je tomu tak kvůli vyšší koncentraci těchto prvků v kůře a v asimilačních orgánech, které jsou v těchto částech biomasy významně zastoupeny.
Vědci například zjistili, že při odvozu veškerého nehroubí ze smrkového porostu se z lesního ekosystému oproti klasické těžbě ztratí dalších až 320 kg dusíku, 28 kg fosforu, 172 kg draslíku, 220 kg vápníku a 30 kg hořčíku z hektaru.
Zatímco v případě uhlíku tvoří dřevo kmene více než 80 % celkové biomasy, v případě dalších živin je situace značně odlišná. U draslíku a hořčíku je to zhruba polovina, u vápníku zhruba 45 %, u dusíku pouze třetina a u fosforu dokonce jen čtvrtina celkové zásoby těchto živin v biomase stromu. U dusíku a fosforu je vysoká zásoba zejména v jehličí a větvích, u bazických kationtů je podíl obsažený v jehličí nižší, významně jsou však obsaženy i v kůře kmene.
V rámci celého obmýtí při celkovém využití biomasy je z ekosystému odneseno dvakrát více dusíku a fosforu a nejméně o třetinu více bazických prvků než při klasickém odvozu pouze kmenů. Odběr těžebních zbytků může být rozhodující pro ekosystémovou zásobu dusíku, fosforu či draslíku. U vápníku a hořčíku je podíl v nehroubí nižší, ale významný – stále představuje třetinu až čtvrtinu celkové zásoby živiny.
Vzhledem ke stavu lesních půd a zjištěné úrovni výživy porostů tak může odběr biomasy nehroubí představovat velké riziko pro výživu následujících generací lesa, zejména v případě fosforu, vápníku a hořčíku,“ uviedli okrem iného v článku odborníci z Výzkumního ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Zdroj:https://www.vulhm.cz/ohrozuje-vyuzivani-zbytku-po-tezbe-stromu-zasoby-zivin-v-lesnich-pudach/