Názor: Dohody sa majú plniť. Slušní lesníci a lesnícke firmy v jednom vreci s amatérmi
- Zverejnené v Aktuálne
- Pridať nový komentár
Tento text vznikl na základě ústní smlouvy, kterou jsem uzavřel s jednatelem jisté společnosti. Pokud jste někdy viděli nějaký hodně nízkorozpočtový film o invazi, tak tahle nějak to u nás vypadalo jednoho nedávného večera. Několik pick-upů s rozsvícenými světly jezdilo sem a tam a vzájemně se míjeli, potkávali a zase rozjížděli. Tak jsem šel zjistit, co se bude odehrávat.
Pánové měli v aukci koupené nějaké dřevo a vymysleli to tak, že budou přímo na státní silnici na druhý den kontejnerovat „Čínu“. A protože nakládat kontejnery za provozu na silnici nebyl dobrý nápad, dal jsem jim několik tipů na odvozní místa, případně na místa, kde by šlo bezpečně a bez omezení provozu kontejnery naložit. Myslím, že se tam stejně nebyli podívat.
Ráno přijel první polský kamion s velkým kontejnerem s tím, že přece jen budou kontejnerovat na silnici. Jako lesník vím, že někdy to v lese s přístupy na pozemky není lehké, tak jsem se nakonec nechal obměkčit. Ale trvalo to jen do chvíle, než jsem pochopil, že celý „invazní“ výsadek je parta amatérů.
Couvající návěs jsem zastavil výkřikem v poslední chvíli před sjetím do příkopy. Na cestě byl uježděný sníh, ale přesto nikdo jinak slušného řidiče nenavigoval. Bylo jasné, že přijeli opravdoví „odborníci“ a že to nedopadne dobře. Později se to potvrdilo. Ale nechal jsem se přesvědčit ještě jednou.
Jednatel společnosti sliboval hory doly, med i peníze. Nic z toho jsem nechtěl. Ale nechtěl jsem ani mít zničenou cestu, příkopy a zahradu. Tak jsme (u nás na dvoře) uzavřeli tu výše zmíněnou smlouvu (natočenou na kamery), že nic nepoškodí a všechno, co by přece jen poškodili, opraví a uvedou do původního stavu.
Jak již správně tušíte, smlouvy se mají plnit. Bordel (hlína a kůra), co zbyly po naložení třech kontejnerů na silnici, neuklidil ani v náhradním jimi navrženém termínu. A v louce zůstala díra po vzpěrách, na plotové zídce stříkance bláta. A to nemluvím o tom, co po nich zůstalo v lese.
Musí to být dobrá firma. Za celý den naložili jen tři kontejnery, ale i ty tak poškodili a deformovali „profesionálním“ nakládáním, že je nešlo zavřít ani s pomocí hydraulické ruky nakládajícího auta.
Pochybuji, že ty kontejnery v Číně někdo vůbec otevře. Bude to chtít velké násilí. Na jedné straně je to vlastně dobře, protože export kvalitního buku do Číny za subvencované ceny mě dlouhodobě vadí. Ale na straně druhé, kontejnery někomu patří a stojí nemalé peníze a nechtěl bych, aby si Číňani mysleli, že neumíme ani naložit obyčejný kontejner…
Kde se u nás vůbec vzala taková firma? Ukázalo se, že pánové koupili aukci LČR, ale byl jsem se podívat nahoře v lese na hodně zničenou cestu (po které musí soused každý den na svoji chalupu) i na svážnici s vyjetými, opravdu hlubokými kolejemi. Nepředstavitelný bordel v rubisku (co se nehodilo, tam zůstalo) a dokonce i na jedno hodně velké poleno, které zůstalo skoro uprostřed cesty, takže na potenciální nehodu zaděláno.
Nevím, jestli je pro takovou firmu správné označení „amatéři“? Panu jednateli se to moc nelíbilo. Ale každému, komu jsem tento příběh vyprávěl, toto slovo v nějaké jeho fázi vyskočilo z úst. Pokud jsem nezvolil správné označení, vezmu to zpět a vymyslím něco více odpovídajícího.
Ale kdyby tady u nás bydlela jinde více známá paní Zvířátková, tak ji trefí šlak, a normální slušní lesníci a slušné lesnické firmy budou s nimi v jednom pytli... Stojí nám za to, něco takového pořád tolerovat? Teď se možná radujete, že si to s hajzlíky užívám já, ale vzpomeňte si na mě, až půjdete dojednávat s někým, že mu potřebujete přejet přes pozemek, a ten někdo už má svoje zkušenosti s lesnickými amatéry a podruhé se napálit nechce nechat.
U nás v lese to možná jde ještě vyřešit. V aukční smlouvě bývá ustanovení o těžebních úpravách a tam možná termín ještě nevypršel. Ale páni revírníci to s firmami, které se takto aukčně objevují a zase ztrácejí, mají těžké a nikdy na ně nevyvinou ten samý tlak (na uvedení poškození do původního stavu), jako třeba u firem pracujících v režimu komplexních zakázek, které jim jen tak neujedou.
Zajímalo by mě, jestli obchodní partneři těchto přelétavých firem vždy dostanou, co měli slíbeno nebo dohodnuto ve smlouvách, když tyto společnosti nejsou schopny zvládnout ani takové drobnosti, jako po sobě uklidit. Oprávněnou otázkou pak zůstává, jak s nimi budou fungovat ty zásadnější a dražší obchody a dohody. Kdo ví? Já vím, že s touto firmou raději obchodovat nebudeme a pokud ano, tak už jen s předem složeným vkladem.
Doufám, že to nebylo příliš dlouhé a že to mnohé z Vás přimělo alespoň ke krátkému zamyšlení. Jak už jsem napsal výše, nepsal bych to, kdybych nemusel. Ale dohody se mají plnit. A já jsem se k tomu zavázal ve smlouvě.
Ing. Jan Václavík
Zdroj: Status autora na sociálnej sieti
Titulok a redakčná úprava: Lesmedium.sk