LES & Letokruhy MÁJ 2021

Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta lesnická a dřevařská
Katedra ekologie lesa
Zhodnocení projektu vypouštění tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v České republice
Bakalářská práce
Autor: Jaroslav Peták
Vedoucí práce: Ing. Martin Mikoláš, Ph.D.
© 2021 ČZU v Praze

Závěr Cílem této práce bylo vyhodnocení úspěšnosti projektů vypouštění tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) v České republice. Hodnocených projektů bylo celkem devět v sedmi oblastech (Šumava, Český les, Kralický Sněžník, Jeseníky a Beskydy). Výsledky této práce ve svém závěru poukazují na mnoho faktorů, které ovlivňují míru úspěšnosti jednotlivých projektů, avšak se ukazuje, že alfou a omegou veškerého úspěchu je biotop, který byl ve většině zkoumaných oblastí podceněn. V průběhu vypouštění bylo doposud vypuštěno mezi 1 711 až 1 761 jedinci. Tři projekty stále pokračují (Šumava, Český les, Beskydy). Šest jich bylo již ukončeno (Brdy, Krkonoše, Kralický Sněžník, Jeseníky, první a druhý Beskydy) a lze je ve směs možné považovat za neúspěšné. V Českém lese a v Beskydech dnes přežívá pouze několik málo ptáků a populace v těchto oblastech je silně závislá na vypouštění, ale jistý vliv na její dosavadní existenci zde má blízkost větších, silnějších populací Český les – Bavorský les, Beskydy – Velká Rača). Šumavská populace je doposud silná (na české, rakouské a bavorské straně je odhadováno cca 608 jedinců) a proto vypouštění nemá na její existenci zásadní vliv, ale pouze udržuje početnost boubínské subpopulace. Je na místě taktéž zmínit, že šumavsko-bavorská populace má jako jediná na území EU vzrůstající populační trend. Vypouštění ptáků původem z umělých chovů není doposud zcela uspokojivé. Velkým problémem bývá často celková neschopnost přežívání jedinců spojená s nepřirozeným chováním a nedostatečným fyziologickým vývojem. Právě nízká míra v přežívání uměle odchovaných ptáků otevírá dveře výzkumu, jehož cílem by mělo být zdokonalení umělých odchovů. Velice zajímavě se jeví umělý chov metodou Born to be free. Tato metoda byla vytvořena v Polsku Andrzejam Krzywińskim a funguje tak, že slepičky jsou zavřeny v klecích, ale mají s kuřátky kontakt, avšak kuřátkům je umožněn volný pobyt v přirozeném prostředí. Metoda translokace má co se týče přežívání ptáků mnohem větší úspěšnost, ale i zde se nachází jedno poměrně velké úskalí a tím jsou geografické podmínky nových oblastí ve vztahu k původu jedinců. Nicméně nezbytným požadavkem na úspěšnost vypouštění je dostatečná rozloha optimálních biotopů. V oblastech s vhodnými
biotopy a jejich zvyšující se rozlohou se například snižuje vliv predace či se zde ptáci snáze vyrovnávají s různými stresovými situacemi. Tyto poznatky jsou zásadní pro úspěšnost vypouštění a měli by být, proto brány v potaz nejenom stále probíhajícími projekty, ale do budoucna by měly být vnímány i při rozhodování, zda s takovýmito projekty v některých oblastech vůbec začínat. Pro budoucí projekty vypouštění bych doporučoval zaměřit se předně na biotop. Pokusit se o vyhlášení bezzásahových území tam, kde to situace umožňuje a tam, kde to možné není přejít na přírodě blízké hospodaření upravené pro potřeby vzniku a zachování vhodných tetřevích biotopů.