Výsledok samovývoja v Národnom parku Šumava: Naďalej vládne smrek, buk je zastúpený len na deviatich percentách bezzásahového územia
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Portál Ekolist.cz uverejnil článok, v ktorom sa venuje vývoju lesov na Šumave. V úvode uviedol, že posledných deväť tisíc rokov na Šumave vládne smrek (Carter et al., 2018; Svobodová et al., 2001). Vládol a vládne napriek tomu, že za túto dlhú dobu zažil množstvo disturbancií. Po svojom minime okolo prelomu letopočtu (45–55 % smreku) opäť nastúpil a okolo roku 1500 sa dostal zhruba na súčasnú úroveň. Centrálna Šumava bola vtedy prakticky pustá, zmena druhovej skladby teda nemohla byť spôsobená človekom. V tom čase človek takisto nemohol ovplyvniť pokles zastúpenia buku a jedle (sklárne prišli neskôr). Ešte v polovici 19. storočia predstavovali pôvodné pralesy významný podiel lesnej pôdy dnešného národného parku a aj tie boli podľa dobových popisov prevažne smrekové (Kruml, 1964, 1968; Mayer, 2013; Minister, 1963, 1969, 1964).
„V území sledovaném biomonitoringem představuje smrk v korunové etáži (živé stromy) 71 %, připočteme-li souše, pak 76 %. Zmlazení tento trend nekompromisně následuje, smrk má 78 %. Buk mezi vzrostlými stromy (výčetní průměr 7 cm a více) představuje necelých 9 %, ve zmlazení také 9 %. U obou druhů jsou však početnost a tím i podíl ve zmlazení ovlivněné výsadbami. V současné době najdeme na území národního parku celkem 350 milionů jedinců zmlazení (pokud vycházíme z průměrné hustoty zmlazení 6323 ks/ha a výměry lesa 55 000 ha). Zároveň víme, že od roku 1996 jsme v národním parku vysadili 15 milionů stromků. Pokud všechny vysazené stromky přežily, představují jen 4 % veškerého zmlazení.
Měnící se klima dává tušit, že by buk měl z této změny profitovat. Měl by obsazovat vyšší a vyšší polohy a měl by se z bukových porostů šířit do okolí. Takový trend je vskutku patrný na několika málo místech Šumavy, ale v podstatě jen tam, kde je více buku už dnes, např. kolem Českých Žlebů a na svazích Smrčiny. Bučiny (míníme tím porosty s více než padesátiprocentním zastoupením buku ve stromovém patře, nikoli vymapované bučiny potenciální vegetace) představují asi 9 % rozlohy lesů v bezzásahovém území. Nejvíce jich najdeme od 800 do 1200 m n. m. Porosty s podílem buku nad 75 % najdeme v rozsahu 950–1150 m n. m., nikoli však na celém území národního parku. Jejich výskyt je maloplošný a ostrůvkovitý,“ napísali okrem iného autori článku na portáli Ekolist.cz.
Link na celý článok:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jaky-les-vytvareji-spontanni-procesy-na-sumave