Výskum preukázal schopnosť smrekovca opadavého tlmiť teplotný mikroklimatický extrém na pokalamitnej voľnej ploche: Drevina disponuje nadpriemerným chladiacim účinkom

„Vlivem přípravného porostu modřínu opadavého na parametry mikroklimatu stanoviště se zabývali vědci z několika institucí při řešení projektu QK21010335 LARIXUTOR „Možnosti využití modřínu opadavého v českých lesích pod dopadem GKZ“, financovaném Národní agenturou pro zemědělský výzkum (NAZV MZe).

Výsledky pak shrnuli a publikovali v článku Mikroklimatický účinek přípravného porostu modřínu opadavého na teplotu a vlhkost vzduchu stanoviště ve srovnání s dalšími pěstebně-ekologickými variantami obnovy lesa, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu.

Ve studii se vědci zabývali srovnáním vývoje teploty a vlhkosti vzduchu ve vertikálním gradientu u čtyř variant obnovy lesa: A) samotný přípravný porost modřínu opadavého, B) přípravný porost modřínu opadavého při dvoufázové obnově, který je ve své rozvolněné formě podsázen bukem lesním, C) velkoplošná pokalamitní holá seč a D) obnova s využitím bočního ekologického krytu listnatého porostního pláště obnovovaného lesního porostu.

Z výsledků jednoznačně vyplynula schopnost modřínu opadavého tlumit teplotní mikroklimatický extrém volné plochy (resp. pokalamitní holé seče) svým chladicím účinkem v období polední teplotní špičky na vrcholu vegetačního období. Přitom jak ukazují jiné odborné studie, tato schopnost není napříč celou paletou lesních dřevin u všech dřevin zdaleka samozřejmá a může být vyvinuta buď v různé míře, nebo zcela absentovat.

Například smrk ztepilý v růstové fázi mlaziny až tyčkoviny, tuto schopnost napříč různou intenzitou porostní výchovy postrádá, a výrazně se tak liší od břízy bělokoré, která touto schopností chladicího účinku naopak ve vysoké míře napříč různou intenzitou porostní výchovy disponuje.

Avšak tato schopnost je rozdílná i napříč listnatými dřevinami. Například jiné studie prokázaly, že je výrazně vyšší u lípy srdčité než u trnovníku akátu, nebo je vyšší u dubu zimního než u habru obecného a stejně tak je tato schopnost výrazně vyvinuta u buku lesního ve srovnání s duby, kde může rozdíl mezi oběma v denních maximech představovat až 6 °C.

O tom, že modřín opadavý disponuje nadprůměrným chladicím účinkem, pak svědčí i skutečnost, že ve smíšeném zápoji modřínu, dubu a habru byla v poledním teplotním maximu dne v průběhu srpna zjištěna povrchová teplota horní korunové vrstvy ve stejný okamžik výrazně nižší u modřínu než u obou uvedených listnatých dřevin (25,1 °C u modřínu vs. 26,9 °C u dubu vs. 29,7 °C u habru),“ uvádza VÚLHM.

Link na celý článok: Přípravné porosty modřínu opadavého mají nadprůměrný chladicí účinek | VÚLHM