Výchovné zásahy v nižších vegetačných stupňoch je nutné v smrekových mladinách začať včas: Najlepšie pri hornej porastovej výške päť metrov
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Vedci z Výzkumního ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i, Výzkumná stanice Opočno, skúmali rastové reakcie smrekových mladín nižších polôh na výchovný zásah. V Českej republike je stále významný podiel nezmiešaných smrekových mladín, založených v minulosti. Tieto mladiny z umelej obnovy predstavujú podľa vedcov nestabilný ekosystém, ktorý nie je schopný úspešného vývoja bez aktívnej porastovej výchovy. Výchova by v tomto prípade nemala smerovať k udržaniu existujúcich smrekových monokultúr, ale k zachovaniu určitého podielu stabilných jedincov smreka v budúcej druhovej skladbe, píšu autori v úvode štúdie, publikovanej v Zprávach lesnického výzkumu.
Na dosiahnutie individuálnej stability však smrek potrebuje dostatok rastového priestoru, najmä v mladosti, kedy možno výchovou najľahšie pozitívne ovplyvniť vývoj kmeňov a spomaliť nežiaduce skracovanie korún. Absencia výchovných zásahov v mladých smrekových porastoch vedie k vzniku nestabilných porastov s preštíhlenými jedincami v porastovej úrovni a l ich následnému rozvratu v dôsledku negatívneho pôsobenia snehu a vetra.
Ku kulminácii hrúbkového prírastu dochádza v umelo založených porastoch smreka už vo veku 10–15 rokov, výškový prírastok kulminuje vo veku 20–30 rokov. Po dosiahnutí hornej porastovej výšky cca 10 metrov už nie je možné stabilitu jednotlivých stromov pomocou výchovných zásahov výraznejšie zlepšiť a je nutné sa spoľahnúť na vzájomné krytie jedincov v plne zapojenom poraste,uvádza sa ďalej v úvodnej časti.
V závere štúdie autori konštatujú, že experimentálne výchovné zásahy viedli k preukázateľnej akcelerácii hrúbkového prírastku cieľových stromov smreku. „Zásahy pozitivně ovlivnily (zpomalily) vývoj štíhlostního kvocientu v porovnání s kontrolou. Zásahy také měly pozitivní vliv na zpomalení zkracování korun cílových stromů. Efekt je vzhledem ke krátké době od provedení zásahů malý, ale již statisticky detekovatelný. Na základě výsledků experimentu a zhodnocení poznatků z dalších literárních zdrojů lze pro výchovu smrku v nižších vegetačních stupních doporučit následující:
- Výchovné zásahy v nižších vegetačních stupních je nutné u smrku započít včas, nejlépe při horní porostní výšce 5 m. Odsunutí výchovy do stadia porostu přesahující horní výšku 7 m již zvyšuje riziko snížení porostní stability a po překonání horní výšky 10 m je již toto riziko velmi vysoké.
- Vzhledem k rizikovosti pěstování smrku v nižších nadmořských výškách mimo jeho ekologické optimum doporučujeme při výchovných zásazích preferovat příměs všech stanovištně vhodných dřevin. Výchova smrku zde má vést pouze k zachování jeho určitého podílu v budoucí porostní směsi. Pěstování smrku v řídkém sponu je také možným východiskem pro vnášení dalších, především listnatých dřevin v případě individuální mortality cílových smrků,“ dodávajú českí lesnícki výskumníci.
Link na publikovanú štúdiu v Zprávach lesnického výzkumu: 677.pdf (vulhm.cz)