Vlastníci lesov varujú pred rezignáciou na boj s podkôrnikovou kalamitou

Tlačová správa SVOL ďalej pokračuje informáciou, že Hnutie Duha uvádza, že súčasné kalamitné ťažby sú väčším zdrojom emisií CO₂ ako prevádzka automobilov a vyzýva ministerstvo pôdohospodárstva k poskytovaniu cielenej dotácií, ktoré by mali vlastníkov lesov motivovať k ponechávaniu suchárov v porastoch.

„S tímto tvrzením a přístupem k řešení bezprecedentní kůrovcové kalamity rozhodně nesouhlasíme,“ konštatuje Stanislav Janský, poverený funkciou výkonom funkcie predsedu SVOL a dodáva: „Běžná obnova lesa i současné kalamitní těžby znamenají vždy využití obnovitelné suroviny, ve většině případů jeho zpracování spojené s uložením vázaného uhlíku ve výrobcích ze dřeva (zejména nábytek, dřevostavby) nebo jeho uplatnění jako alternativy neobnovitelných surovin (papír, celulóza nebo produkty moderních technologií bioekonomiky a oběhového hospodářství – oleje, textil, nanoplasty, atd.). V případě využití dřeva v energetice je dřevo náhradou neobnovitelných zdrojů energie (uhlí, plyn, ...), přičemž CO₂ je emitován obdobně jako při využití těchto zdrojů. Celková bilance CO₂ při energetickém využití dřeva je však vzhledem k dlouhému životnímu cyklu lesa neutrální.“

Zverejnené stanovisko SVOL dodáva, že „Hnutím Duha navrhované ponechání suchých nevytěžených porostů ale přínosem pro zlepšení bilance CO₂ rozhodně není a nemůže jím být ani v budoucnu, naopak vznikají další rizika pro plnohodnotné obnovení funkcí lesa. Jde zejména o to, že stojící suché stromy se po cca 3–5 letech začínají rozpadat, hrozí nebezpečí jejich pádu a poškození zdraví občanů, správců lesů i lesních dělníků. Zodpovědnost za případné škody na zdraví přitom nenese osoba, která bezzásahovost velkoryse navrhuje, ale vlastník lesa!.

Dalším problémem stojících suchých porostů je obtížná obnova lesa včetně zvyšování biodiverzity výsadbou vhodné směsi stanovištně vhodných dřevin. Přirozená obnova velkoplošně uschlých smrkových monokultur je většinou nereálná. Spíše výjimečně zde zůstanou zachovány skupinky přirozeného zmlazení smrku a obnova ostatních dřevin je možná pouze na vhodných stanovištích při zachování živých matečných stromů v doletové vzdálenosti semen (např. bříza, osika). Zlepšení biodiverzity je proto možné dosáhnout výhradně odtěžením suchých stromů, jejich adekvátním využitím a umělou obnovou vhodnou druhovou skladbou.

Co se týče klimatické a protierozní funkce nebo retence srážek, tak tyto účinky lesa jsou u stojících suchých porostů velice omezené a blíží se hodnotám holé plochy. Z tohoto důvodu je nezbytná co nejrychlejší obnova lesa (využití stávajícího přirozeného zmlazení, umělá obnova a následná péče o kultury s postupným vznikem zapojeného lesního porostu).

Čerstvě uschlé stromy sice ve svém dřevu rovněž vážou uhlík, velice brzy však dochází k hnilobným procesům a emisím CO₂. Jejich přínos pro biodiverzitu je tak ve skutečnosti velice nízký. Daleko účelnější je ponechání přiměřeného množství dřeva k zetlení, zajištění biodiverzity a obohacení půdy humusem ve formě, která umožní rychlou obnovu kalamitou postižených ploch.

V tiskové zprávě Hnutí Duha zmiňované limity (Forest Reference Level nařízení EU LULUCF) se vztahují na období 2021–2025, další mají být stanoveny pro období 2026–2030. Tato kritéria vytvořila Evropská komise v souvislosti s plněním Plánu cílů v oblasti klimatu do roku 2030. Maximální výše těžeb na referenční období dle nastavených kritérií však v mnohých zemích EU neodpovídá skutečným těžebním možnostem dle kritéria průměrného ročního přírůstu, nezohledňuje možnost dlouhodobých velkoplošných kalamit a potřeby dlouhodobě zvýšeného objemu mýtních těžeb.

Z uvedených důvodů Evropská komise uvažuje o změně metodologie a nastavení určitých kritérií pro emise skleníkových plynů i pro ostatní druhy využití půdy (zemědělství). V současné době probíhá veřejná konzultace k nařízení EU LULUCF a při jejím vyhodnocování není vyloučeno, že dojde ke změně metodiky. Proto mluvit v současné době o tom, že Česká republika bude po vyhodnocení výše těžeb v období 2021–2025 platit Evropské komisi za překročení emisních limitů je minimálně předčasné.“