Vedci chcú vrátiť smrek do Krušných hôr: Významný prínos pre životné prostredie i ekonomiku s vyššou kvalitou výsadieb a odolnosťou porastov
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Lesy v Krušných horách boli historicky intenzívne ovplyvňované ľudskými zásahmi. V 2. polovici 20. storočia tu došlo vplyvom priemyselných imisií k veľkoplošnému odumieraniu prevažne smrekových porastov a vzniku rozsiahlych holín. Od 90. rokov 20. stor. sa vďaka odsíreniu uhoľných elektrární imisná situácia postupne zlepšovala, takže aj napriek niektorým dodnes pretrvávajúcim nepriaznivým dôsledkom je väčšinou možný návrat k bežnému lesnému hospodáreniu, uvádza Výzkumní ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
„Od samého počátku imisní katastrofy se vědci mimo jiné soustředili na záchranu a zachování genetických zdrojů původního krušnohorského smrku ztepilého metodami jeho vegetativního množení a zakládání reprodukčních výsadeb – semenných sadů, klonových archivů.
Při umělé obnově lesů je nutno sledovat i provenienční a genetická hlediska. Dosavadní výsledky potvrzují možnost využívání strestolerantních klonů, které mohou v budoucnu tvořit kostru nově zakládaných lesních porostů, a tím přispět ke stabilizaci lesních ekosystémů v extrémních horských podmínkách.
Při využívání sazenic z autovegetativního množení je předmětem výzkumu i jejich srovnatelnost se sazenicemi generativního původu z hlediska ujímavosti, růstu a vitality, což dosavadní výsledky potvrzují.
Již koncem 80. a v průběhu 90. let byla v Krušných horách zahájena realizace šlechtitelských programů zaměřených na záchranu a zachování genofondu původních dřevin. Na vybraných lokalitách byl proveden průzkum genetických zdrojů zaměřený na vytipování cenných jedinců.
V 6. a 7. lesním vegetačním stupni byly provedeny odběry reprodukčního materiálu smrku ztepilého, borovice lesní, dubu zimního a jilmu drsného pro vegetativní množení.
Ekonomický přínos je dán posílením biodiverzity, vyšší kvalitou výsadeb odolných variant smrku ztepilého, vyšší stabilitou jejich porostů a v dlouhodobém horizontu i předpokládanou nižší potřebou vylepšování a celkově nižších provozních nákladů na obnovu lesa.
Významný je i přínos pro životní prostředí, kdy využití dochovaných rezistentních variant smrku při obnově lesů v Krušných horách, příp. při rekonstrukci náhradních porostů poškozených v nedávné době např. kloubnatkou smrkovou, přispěje ke zlepšení jejich zdravotního stavu.
Finalizace a zúročení dosavadních výzkumných a poloprovozních aktivit souvisejících se zachováním a reprodukcí rezistentních variant smrku v Krušných horách spočívá v nastavení provozního managementu vegetativních výsadeb a ve vytvoření ucelené koncepce repatriace,” píše VÚLHM.
Link na celý článok: Vědci usilují o návrat původního smrku ztepilého do Krušných hor | VÚLHM