Vedci a lesnícki odborníci z ôsmich krajín Európy: Lesy prežijú, len ak budú pestré
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Minulý týždeň sa v Jihlave na medzinárodnej konferencii FORESTS´ FUTURE 2022 – Consequences of Bark Beetle Calamity in Central Europe zišli vedci a lesnícki odborníci z ôsmich krajín Európy a diskutovali o priebehu lykožrútovej kalamity, obnove lesa na vzniknutých veľkoplošných holinách v strednej Európe. Garantom stretnutia bol Výskumní ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., záštitu nad konferenciou poskytol minister pôdohospodárstva Ing. Zdeněk Nekula. Informáciu o podujatí zverejnil včera VÚLHM na svojej internetovej stránke. Na portáli Lesmedium.sk uverejňujeme niekoľko pasáží z publikovaného textu a link na celý článok.
Kůrovcová kalamita představuje obrovskou zátěž a destabilizaci celého sektoru, ale na druhé straně i určitou příležitost pro urychlení změn, které jsou v oblasti lesního hospodářství nutné, uvádí ředitel VÚLHM, v. v. i., doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D., jeden z důvodů pro pořádání tohoto setkání.
Zatímco až donedávna nastupovaly kalamity podkorního hmyzu jako reakce na nedostatečně rychlé zpracování dřeva z větrných kalamit, v řadě zemí je současná vlna spojována spíše s klimatickými jevy, zejména se suchem v letech 2015 a 2018. Je více než zřejmá spojitost počátku, výše či rozsahu kalamity se zvyšujícími se průměrnými teplotami a obdobími nedostatku srážek.
Samostatnou otázkou je, jaké lesy by měly být na kůrovcových holinách obnoveny. Měly by být schopny adaptace na probíhající změnu klimatu, měly by zajišťovat vysokou biodiverzitu a v neposlední řadě by měly být i zdrojem kvalitního dřeva. Lesní hospodářství ve střední Evropě se opírá o 4 – 5 hlavních lesních dřevin, které v hospodářských lesích zcela dominují a pro které je obvykle i odpovídající zásoba reprodukčního materiálu. Toto spektrum je nutné zásadně rozšířit.
V Německu například odborníci zpracovali doporučení pro posílení podílu již osvědčených dřevin, jako je třešeň, dub červený, akát, jedle obrovská, douglaska, modřín, osika, olše ale i provenienční testování zatím málo prozkoumaných dřevin jako je habr, javor mléč, jeřáb břek, dub pýřitý, jedle Nordmanova, buk východní, líska turecká či cedr.
Obnovu lesních porostů na velkoplošných holosečích může výrazně zjednodušit použití pionýrských dřevin. U nás již máme dobré zkušenosti s úspěšným použitím břízy jako přípravné dřeviny na holinách po orkánu Kyril s doporučením pro výchovné zásahy a podsadby březových porostů. Bříza může být využita i jako dřevina s významnou produkcí v relativně nízkém věku.
Zdroj: https://www.vulhm.cz/vedci-se-shoduji-evropske-lesy-preziji-kdyz-budou-pestre/