Vedci a lesníci o pionierskych drevinách: Majú znášať podmienky kalamitných holín a poskytnúť v krátkom čase drevnú surovinu
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Prejavy globálnej klimatickej zmeny nás vedú k úvahám o zmene hospodárenia v lesoch. Vedci a lesníci skúšajú a zavádzajú doposiaľ opomínané dreviny a pestovateľské postupy, preferujú odklon od holorubného hospodárenia. Ich pozornosť sa zameriava na sucho znášajúce odolné druhy, prípadne vybrané proveniencie stanovištne vhodných drevín.
Na obnovu lesov hľadajú druhy stromov schopné znášať podmienky kalamitných holín a súčasne v relatívne krátkom čase poskytnúť žiadanú drevnú surovinu. Hlavné miesto tu majú dreviny s pionierskou stratégiou. Výzkumní ústav lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti – Strnadech o tom informuje na svojej internetovej stránke.
„Kromě mimoprodukčních efektů pionýrských dřevin může být v kalamitních oblastech oceňován jejich rychlý růst a s tím spojená časná produkce. Volba optimální pionýrské dřeviny pro dané stanoviště je výchozím předpokladem nejen pro tvorbu nového lesa, ale i dosažení odpovídající dřevní produkce.
Uvedené dřeviny lze charakterizovat řadou společných vlastností - např. časná kulminace výškového a objemového přírůstu, krátkověkost a také vysoké nároky na světlo, které vytváří předpoklady k obdobnému růstu, produkčnímu potenciálu a konečně i pěstebním postupům. Společným ukazatelem pěstování břízy, olše a osiky k hodnotové produkci je např. délka obmýtí, která by neměla u těchto dřevin překročit 50 let.
Jsou zde ale i rozdíly, například odlišná hustota dřeva, která je z uvedených dřevin nejvyšší u břízy. Nebo nižší dosažitelné výšky u vrby jívy; ta je z analyzovaných dřevin k produkčním účelům nejméně vhodná. Pro všechny druhy pak platí, že největší produkci dosahují na půdách nutričně bohatých.
Také vlhkostní poměry výrazně ovlivňují jejich produkci. Zatímco olše je na dostatečné půdní (případně i vzdušné) vlhkosti životně závislá, u ostatních dřevin je z produkčního hlediska zásadní optimální poměr vzdušné i půdní vlhkosti v kombinaci s fyzikálními vlastnostmi půd. Pro pěstování osiky i olše jsou vhodnější nižší polohy, než je tomu u břízy.
Samotná volba pionýrské dřeviny při umělé obnově lesa je kromě stanoviště závislá také na pěstebním, resp. hospodářském cíli. Kratší obmýtí v délce kolem 50 let představuje u pionýrských dřevin produkční výhodu oproti dřevinám dlouhověkým, také nazývaným dřevinám cílovým,“ napísali českí lesnícki výskumníci.
Link na celý článok: Nahradí pionýrské dřeviny produkci smrku? | VÚLHM (vulhm.cz)