Veda má byť nástrojom poznania, nie moci: Kádrovanie namiesto poznávania

„Když sleduji tiskové zprávy, které se týkají lesního hospodářství, zmocňuje se mě pocit, že lesníci jsou dnes lovnou zvěří, kterou je třeba zredukovat a jejich počty nahradit ekology a vědci. Když se objevují zjednodušené pohledy ze strany laické veřejnosti, je to pochopitelné vzhledem k omezenému množství informací, které se jí v tomto směru dostává.

Pokud se jedná o pohledy, byť kvalifikované, ale jednostranné, výsledkem by měl být syntetický a multidisciplinární přístup k řešení. Jestliže se však objevují řešení silová, nutno jejich aktéry upozornit, že v demokratických zemích přísluší tato řešení pouze státu, a to jenom proto, že jeho zástupci jsou zvoleni všemi občany. To patří k základním principům demokracie. Zdá se však, že v lesnictví tyto principy přestávají platit.

Když se vrátím k tiskovým zprávám z lesnického oboru, nestačím se divit. V druhém pololetí loňského roku skupina vědců požadovala otevřeným dopisem odvolání náměstka ministra zemědělství pro lesní hospodářství Patrika Mlynáře. Důvodem byl jeho názor na hospodaření v oblasti lužních lesů jižní Moravy, konkrétně v oboře Soutok.

Nedávno jsem se dočetl, že prakticky stejná skupina vědců podává žalobu na Lesy ČR z důvodu hospodaření v oboře Bulhary, spravované Lesním závodem v Židlochovicích. Pokud by tyto snahy měly úspěch, dostali bychom se do sedmdesátých let minulého století, do doby tzv. normalizace.

Mnozí z nás velmi dobře pamatují dobu, kdy byl správný jen jeden názor. Není důležitý, zda je to názor „strany a vlády“ nebo názor jiné skupiny. Za odlišný a svobodný názor se ve zmiňované době rovněž přicházelo o zaměstnání, občas se použilo nějaké to křivé obvinění a já jsem si, zřejmě naivně, myslel, že tato doba je už 50 let pryč. Nicméně podívejme se tímto pohledem na obě zmíněné kauzy.

Společným jmenovatelem obou případů je skupina vědců. Jejich počet (údajně 6 500) se snaží vyvolat dojem, že podstatná část odborné vědecké komunity podporuje jejich názor. Není to pravda. Odborné vědecké společnosti, které podporují podpisem svých šéfů své požadavky, tvoří úzkou skupinu vědců, zaměřených na ochranu jednoho nebo více druhů. To je jistě chvályhodná činnost a sám si takové vědecké činnosti vážím, pokud ovšem slouží poznání.

Použitá silová forma však slouží nikoliv poznání, ale likvidaci rozdílných názorů a v tomto případě dokonce vyúsťuje v požadavek ztráty zaměstnání. Definic vědy existuje v literatuře velké množství a ve velké většině z nich najdeme termín „systematické poznávání“. Zde použité přístupy však nesou znaky nikoliv poznávání, ale kádrování,“  píše v úvodnej časti článku Jiří Oliva.

Link na celý článok na portáli Ekolist.cz:

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-oliva-veda-ma-byt-nastrojem-poznani-nikoliv-moci