Stromové lapáky v boji s lykožrútom: Lesnícki vedci vypracovali novú metodiku
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
V posledných rokoch ľudia pri prechádzkach po lesoch môžu často vidieť vyrúbané, vetvami prikryté, akoby zabudnuté kmene smrekov. Ale lesníci na ne nezabudli, sú to totiž prírodné lapáky na podkôrniky, ktoré pomáhajú monitorovať či znižovať stavy lykožrútov v lese. Podkôrniky sú najvážnejšími hmyzími škodcami v európskych lesoch. V posledných desaťročiach sa škody neustále zvyšujú. Téme sa venuje Výskumní ústav lesního hospodářství a myslivosti na svojej internetovej stránke.
Na internetovej stránke pokračuje informáciou, že rozsah poškodenia bude pravdepodobne narastať aj naďalej, najmä v dôsledku zmeny klímy. Vzhľadom na rozsah existujúcich smrekových lesov a stupňa ich ohrozenia lykožrútom smrekovým je nutné zdokonaľovať metodické postupy pre kvalitnú kontrolu, prognózu a elimináciu tohto druhu. V hospodárskych lesoch sa intenzívne odstránenie napadnutých stromov považuje za najúčinnejší spôsob, ako znížiť hustotu lykožrúta smrekového a zabrániť alebo obmedziť vznik ohnísk.
„Vyhledávání a asanace napadených stromů je často kombinována s odchytem lýkožroutů do různých druhů pastí. Ke kontrole a snižování populační hustoty lýkožrouta smrkového jsou využívány nejčastěji lapáky, lapače, otrávené lapáky a stojící lapáky. Ačkoli se používají různé metody potlačování populaci kůrovců, je překvapivě málo známo o účinnosti těchto opatření v různých prostředích a s různou hustotou populace lýkožroutů.
Nejčastěji jsou používány stromové lapáky, a to po dobu již nejméně 200 let až do současnosti. Lapák je pokácený, zdravý, (nejčastěji) odvětvený, větvemi zakrytý, dospělý smrk nebo jeho část, atraktivní pro lýkožrouta smrkového, připravený pro jeho kontrolu a odchyt.
Metoda lapáků je již více než půlstoletí součástí řady směrnic, norem a legislativních předpisů v českých zemích, avšak faktory ovlivňující účinnost lapáků v boji proti lýkožroutu smrkovému, včetně termínu kácení, nebyly nikdy podrobněji verifikovány. Výjimkou je studium vlivu polohy měsíce při přípravě lapáků, jehož výsledky jsou však problematicky uplatnitelné.
Starší práce, které uvádějí termíny kácení lapáků, nikterak nedokladují svá tvrzení na základě exaktního výzkumu. Dokonce ani v pracích, které studovaly lapáky nebo je srovnávaly s jinými metodami, nejsou uváděny dimenze stromů, stanoviště či termíny kácení lapáků.
Předpokládá se, že účinnost lapáků je spojena s rozměry stromů, osluněním, navnaděním, ale i obdobím, kdy byly lapáky připraveny. V pokynech pro lesníky jsou však uváděna zobecnění, která se zakládají na obecných zkušenostech, ne na výsledcích exaktního výzkumu.
Dosud neexistuje vědecká studie, která by na robustních datech doložila stanovení počtu lapáků na podkladě kalamitního základu. Přitom v národním měřítku bylo v letech 2008–2020 na území České republiky každoročně pokládáno 200–300 tisíc kusů lapáků, v některých letech dokonce půl milionu.
Proto se tým vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně rozhodl v rámci řešení výzkumného projektu NAZV QK1920433 „Vliv obranných opatření na populace lýkožroutů v závislosti na populačních hustotách“ zpracovat certifikovanou metodiku Optimalizace používání stromových lapáků proti lýkožroutům na smrku.
Cílem jejich práce bylo podrobně popsat metodu stromových lapáků a možnosti jejího využití. Metodika je založena na nových poznatcích, které autorský tým získal při řešení projektů za posledních 10 let. Jedná se především o vědecké ověření informací, které byly doposud jen historicky tradovány, a to zejména v souvislosti s vlivem termínu přípravy na účinnost lapáků a množstvím použitých lapáků k objemu kůrovcových těžeb. Důležitým podcílem bylo rovněž objasnit vliv lapáků na vytvoření nového kůrovcového kola,“ píšu okrem iného v článku českí lesnícki výskumníci.
Link na celý článok:
https://www.vulhm.cz/jak-funguji-stromove-lapaky-proti-lykozroutum-na-smrku/