Smrek ostane aj po kalamite jednou z hlavných hospodárskych drevín. Lesníci sa ale musia zamerať na zber reprodukčného materiálu
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Zastúpenie smreka obyčajného (Picea abies) v lesoch Českej republiky v dôsledku súčasnej kalamity klesá, napriek tomu veľmi pravdepodobne zostane aj naďalej jednou z hlavných hospodárskych drevín. Závažným problémom sa ale ukazuje skutočnosť, že podkôrnik zničil rad kvalitných smrekových porastov, určených na zber semien tejto dreviny. Hrozí tak riziko, že bude veľmi ťažké vypestovať dostatočný počet kvalitných sadeníc, vhodných na umelú obnovu. Na svojej internetovej stránke to uvádzajú českí lesnícki výskumníci.
Foto Jozef Marko
Smreku sa darí napríklad v Mestských lesoch Kremnica, v ktorých má 63 percentné zastúpenie. Na snímke riaditeľ Ing. Karol Mutňanský
V tejto situácii sa podľa nich lesníci musia zamerať na vyhľadávanie a uznávanie stromov či porastov, vhodných na zber reprodukčného materiálu a na pestovanie sadeníc pre konkrétne prírodné lesné oblasti (PLO), reprezentujúce územia s obdobnými geologickými, klimatickými, orografickými a fytogeograficko typologickými pomermi, v ktorých je možné horizontálny prenos reprodukčného materiálu lesných drevín (RMLD).
„Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., chtějí tomuto procesu vyhledávání vhodných porostů napomoci svým výzkumem, proto zpracovali a publikovali v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2021 článek Výsledky provenienčního pokusu se smrkem ztepilým na střední Moravě ve věku 35 let. Přičemž každá provenience reprezentuje jinou oblast původu smrku v rámci České republiky.
Cílem jejich práce bylo posoudit proměnlivost růstu, fenotypové charakteristiky a zdravotní stav souboru proveniencí smrku ztepilého (původem z různých oblastí ČR), ověřovaných na výzkumných plochách Jedovnice a Úsov. Výsledky umožňují získat přehled o chování potomstev v experimentálních podmínkách a vybrat vhodný zdrojový materiál pro vypěstování kvalitních porostů ve stanovištně blízkých poměrech, a to v oblastech, kde přetrvává zájem na udržení smrku ztepilého jako jedné z dřevin přirozené skladby.
Jednou z možností jak odhadnout původnost smrku, je posoudit jeho morfologické charakteristiky. K rozlišení horizontálně (smrk krušnohorský, šumavský, beskydský apod.) či vertikálně členěných (chlumní, vrchovinný, horský, vysokohorský) místních populací (ekotypů) lze využít specifické znaky. V současné době jsou k dispozici i stále dokonalejší moderní metody založené na analýzách DNA,“ píše sa v článku na stránke VÚLHM.
Link na celý článok:
Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .
