Rozhovor: Oprášiť transformačný projekt štátneho podniku LESY SR má zmysel, môže byť základom nového projektu
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Dr. Petr Balej pôsobil ako konzultant v poradenskej spoločnosti, ktorá bola dôležitou súčasťou veľkého tímu odborníkov, tvoriacich spoločne v rokoch 2003 – 2006 projekt reštrukturalizácie a transformácie š. p. LESY SR. Obsahoval 7 500 popísaných činností, 300 základných procesných radov a 33 hlavných skupín činností a procesov. A to je len malá ukážka toho, čo všetko bolo súčasťou tohto projektu a prečo bola práca na ňom komplikovaná.
Jej výsledkom však bolo napríklad vytvorenie výrobno-obchodno-logistického systému a zadefinovanie líniového riadenia z úrovne generálneho riaditeľstva, cez ústredia odštepných závodov a lesné správy až po lesnícke obvody. Čo by ste ako spolutvorca na tomto projekte vyzdvihli, v čom bol podľa vášho názoru jedinečný?, opýtali sme sa Dr. Baleja na úvod rozhovoru pre Lesmedium.sk.
„Jednoznačně bych vyzdvihl již samotný cíl a upřímnou snahu zásadně zefektivnit celý státní podnik. Zavést moderní a transparentní systém řízení, který dlouhodobě zajistí sladění ekonomických, environmetálních i společenských funkcí lesa. Nebyly to totiž jen fráze. U projektu samotného bych z věcného hlediska vyzdvihl především komplexnost a provázanost řešení. V dnešní době by se takový přístup nazval holistickým.
Co je ale nutné zdůraznit. Zcela jedinečným byl tým manažerů a odborníků, který transformaci připravoval a realizoval v čele s Karlem Vinšem. Jejich vysokou odbornou kompetentnost, upřímnou snahu o skvělý výsledek i jejich obyčejnou lidskou empatii musel vnímat každý, komu nebyl státní podnik lhostejný. A to ať si transformaci přál nebo nepřál.
Jsem přesvědčený, že se do projektu podařilo začlenit stovky zaměstnanců právě kvůli těmto lidem, kvůli jejich vzájemné soudržnosti a společné snaze dosáhnout stejného cíle. Což také není v podobných transformačních projektech zcela běžné.“
Po návrate Karola Vinša do vedenia š. p. LESY SR si viacerí zamestnanci, ale aj nestranní pozorovatelia mimo podniku spomenuli na to, že ako generálny riaditeľ viedol transformačný tím. V tejto súvislosti ich zaujíma, či projekt transformácie LESY SR má potenciál, že by po aktualizovaní, dopracovaní a implementovaní pomohol vyriešiť súčasnú krízovú situáciu v podniku a strategicky ho nasmeroval do obdobia konsolidácie a rozvoja. Aký je váš názor, má zmysel projekt obrazne povedané oprášiť? Môže byť základom pre potrebnú strategickú zmenu vo fungovaní štátneho podniku LESY SR?
„I když nevím, kam se za ta léta státní podnik konkrétně posunul, mohu říct, že pojetí původního transformačního projektu, i řada jeho koncepčních a systémových řešení, mohou být základem „nového transformačního projektu“.
V původním projektu totiž nešlo pouze o jednoúčelovou transformaci, ale o transformaci systémovou, která byla koncipována jako nadčasová. Před těmi více jak 15 lety sice byla prioritním zaměřením ekonomika a efektivita podniku, ale transformace měla také zajistit, aby státní podnik byl i do budoucna schopen moderními manažerskými prostředky efektivně reagovat nejen na aktuální, ale hlavně dlouhodobé potřeby lesnictví a hospodaření v lesích.
No, a to je právě dnes zcela jistě velmi aktuální. Především mám na mysli současnou schopnost podniku reagovat na zásadní změny celého lesnického a dřevozpracujícího odvětví v důsledku bezprecedentní kůrovcové kalamity, která se týká nejen Slovenska. Mám-li krátce odpovědět na to, zda má smysl oprášit starý transformační projekt, tak odpovídám – ano.“
Čo by bolo potrebné v projekte transformácie LSR, pripravenom pred vyše 14 rokmi zmeniť, doplniť a prepracovať, aby tento strategický dokument dokázal zareagovať na súčasné podmienky a bol východiskom na pozitívnu a zásadnú zmenu vo fungovaní štátneho podniku LESY SR? Dokážete odhadnúť aj časový rámec aktualizácie projektu?
„Z pohledu ryze odborně – manažerského je možné využít a upravit řadu původních formálních a spíše metodických řešení. Jde například o způsob určování strategických obchodních polí, nastavování business plánů, forma popisu procesů a činností, specifikace linie řízení apod. Nové konkrétní nastavení těchto formálních struktur i celého výrobně – obchodního a logistického systému musí ale zohledňovat nové strategické zadání, cíle a podmínky.
Nový transformační projekt by měl být nejen komplexní z hlediska fungování státního podniku jako ten původní, ale měl by akceptovat i nutné širší multi resortní vazby a změny.
Jak jsem již uvedl – oprášit ano, ale ne, aby se v něm jen prostě pokračovalo. Původní projekt může být odborným základem „nového projektu“, který zohlední uplynulých 15 let, pomůže řešit současnou krizi a hlavně pomůže, s ohledem na nové podmínky, zajistit dlouhodobé směřování k aktualizované podobě vyváženosti produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.
Nejprve je tedy nutné specifikovat zadání strategických parametrů onoho pomyslného „trojúhelníku – ekonomika, les a společnost“. Z tohoto pohledu jde mnohem více o věcně-politické zadání než věcně – odborně řešení. Mimochodem, ještě dovětek k první otázce. Kvalita politického zázemí transformace jakéhokoli státního útvaru je také zásadním faktorem úspěchu dlouhodobých změn a transformací. To ale ani snad nemusím zdůrazňovat.“
A ako vidíte dotazovaný časový rámec?
„Oprášit, tj. analyzovat původní projekt, upravit jeho využitelné části podle aktuálních podmínek do návrhu první verze „nového projektu“, který by sloužil jako podklad k diskusím o „strategickém zadání“, lze realizovat v řádu jednotek měsíců. Takový aktualizovaný, ale přitom nový projekt, by měl obsahovat varianty cílového nastavení. To proto, aby ti, co budou odpovědní za „věcně-politické zadání“, měli skutečně seriózní podklady k rozhodování. Teprve poté se může nový projekt dopracovat do detailu a postupně podle priorit jej realizovat. To je ale proces na několik let.“
Jozef Marko