Renomovaný český lesnícky odborník: Koronavírus a lykožrút - dve epidémie, dva odlišné prístupy

„Koronavirus a kůrovec toho mají mnoho společného, ale reakce vlády na jejich šíření jsou zcela nesrovnatelné. Zatímco u explozivní kůrovcové apokalypsy vyvíjí vláda dlouhodobou maximální nečinnost, při epidemii koronaviru zasedá téměř nepřetržitě, vyhodnocuje vývoj situace a pokud její předchozí opatření nepřinesla dostatečný efekt, upravuje je a rozšiřuje.

Kůrovcová apokalypsa má s koronavirovou pandemií mnoho společného. Především to, že „není přímo léčitelná“ a že je extremně „infekční“. Staří fořti často připomínali, že 60 závrtů kůrovce na jednom stromě znamená jistou smrt stromu. Přitom na jednom kůrovcem plně obsazeném stromě se „uživí“ a dokončí vývoj až čtvrt milionu brouků. Dělením jednoho čísla druhým tak dojdeme výsledku, že jeden včas nezpracovaný kůrovcový strom může znamenat neodvratný zánik i více než 4 000 stromů.

O tom, že postřeh starých praktiků nebyl špatný, svědčí fakt, že v roce 1992 bylo vytěženo 230 tisíc m³ kůrovcem napadeného dříví, a od roku 1993 do roku 2019 bylo vytěženo cca 85 milionů m³ kůrovcem napadeného dříví (současný poměr je tedy cca 1:400), ale pozor - stále není kůrovcové apokalypsy konec! Je zřejmé, že rychlost a důkladnost zpracování napadených stromů hraje významnou roli, a proto naši předchůdci kůrovcem napadené stromy káceli do tří dnů od jejich zjištění, odkorňovali je na plachtách (aby ani jediný životaschopný kůrovec neutekl) a větve a kůru s kůrovcem pálili.

Přestože to víme, kůrovcem napadené stromy se kácí opožděně až o řadu měsíců, a nadále se „asanují odvozem“, což je eufemismus pro rozvážení kůrovce nákladními auty a vlaky po republice i mimo ni; v lesích se vyhlašují další bezzásahové zóny, což jsou genové základny a chovné stanice kůrovce; laická veřejnost je nenadále krmena nepravdivými mýty o užitečnosti kůrovce v lese; a především stále platí zákon o veřejných zakázkách, který ze své podstaty rychlé zpracování nahodilých těžeb absolutně znemožňuje.

Zásadní příčina kůrovcové apokalypsy tak přetrvává, a vzhledem k neochotě vlády vyhlásit nouzový stav (který by dočasné pozastavení platnosti nevhodného zákona umožnil) je kůrovec nadále hýčkán, jen aby dlouho vydržel. Pomalé zpracovávání kůrovcem napadeného dříví a mrtvolná nečinnost státní správy lesů jsou ve své podstatě podporou skupinových zájmů firem vykonávajících lesnické práce a dřevozpracujících firem, protože těžba dříví nad etát (tj. nad hranici množství, které přirůstá) umožňuje zvyšovat jejich zisk, ale na úkor budoucnosti celé společnosti.

Pro zásadní zpomalení kůrovcové apokalypsy bylo podstatné omezit platnost zákona o státních zakázkách, vrátit Lesům České republiky právo vlastnit alespoň část výrobních kapacit a uzavřít „do karantény“ hlasatele bezzásahovosti. To se nestalo a zásadně odlišný přístup vlády ke dvěma velmi podobným epidemiím je nepochopitelný.

Pro ty, kteří se domnívají, že přeháním, pokud se týká podobenství koronaviru a kůrovce, uvedu ještě jedno. Koronavirus napadá plíce a kůrovec napadá lesy. A ty přece žurnalisté rádi označují jako „plíce planety Země“. Nebudou-li planetě fungovat plíce, sotva bude fungovat lidstvo,“ píše v stále aktuálnej úvahe prof. Vladimír Simanov.