Raticová zver poškodzuje čoraz mladšie smrekové porasty: Ich priemerný vek je okolo desiatich rokov
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
V posledných desaťročiach v Európe, vrátane Českej republiky, rastie počet voľne žijúcich kopytníkov. Výrazný nárast populácie bol zaznamenaný nielen u pôvodných druhov kopytníkov, ako je diviak či jeleň európsky. Nárast početnosti vykazujú aj introdukované druhy, medzi ktoré u nás patrí jeleň sika, daniel škvrnitý, alebo muflón. Tento trend má veľmi negatívne dopady na lesné porasty, uvádza Výzkumní ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
„Kromě snižování odolnosti stromů vůči biotickým a abiotickým faktorům způsobují škody zvěří také značné ekonomické ztráty. V Krušných horách vykazovaly smrky silně poškozené ohryzem a loupáním jelenem evropským o 50 % nižší objem kmene, přičemž na Plzeňsku u škod způsobených jelenem sikou byla ztráta na produkci celkem 71 % při porovnáni se zdravými porosty.
Následky loupání a ohryzu jsou úzce spjaty s dobou, kdy byly porosty poprvé poškozeny. Proto se vědci z VÚLHM, v. v. i., a ČZU v Praze ve svém výzkumu zaměřili na hodnocení míry poškození mladých smrkových porostů ve čtyřech zájmových lokalitách v Krušných a Lužických horách.
Výsledky posléze publikovali v článku Škody ohryzem a loupáním ve smrkových porostech: potvrzení posunu do mladších porostů, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024. Výzkum byl realizován v rámci projektu Stanovení vlivu zvěře a míry poškození na lesní porosty na základě růstových analýz hlavních hospodářských dřevin, podpořeného Grantovou službou Lesů České republiky, s. p.
Z analýzy výsledků vyplynulo, že poškození ohryzem a loupáním se posouvá do mladších porostů s průměrným věkem kolem deseti let, což odpovídá spodní hranici vnímavosti porostů vůči negativnímu působení jelenovitých z hlediska rizika vzniku tohoto poškození.
Poškozování ohryzem a loupáním ustávalo s výčetní tloušťkou nad 9 cm. Tento fakt hraje stěžejní roli z hlediska ochrany lesa, případného odplocování porostů a pohledu na jejich zajištěnost. Proto se po odstranění oplocení jeví z pěstebního hlediska jako bezpodmínečně nutná individuální ochrana kostry smrkových porostů.
Sekundárním rizikem je kolonizace takto poškozených stromů houbovými patogeny, které mohou napadnout dřevní hmotu a způsobit deformace kmenů. Například pevník krvavějící často kolonizuje kmeny již v prvním roce po odstranění kůry, přičemž pro vstup patogenů postačí poškození o velikosti 50 cm2,” píšu odborníci z VÚLHM.
Link na celý článok: Spárkatá zvěř poškozuje ohryzem a loupáním stále mladší smrkové porosty | VÚLHM