Praktický lesník z Klokočnej: Podkôrniková kalamita súčasných rozmerov je mocný lobista za prírodné hospodárenie v lesoch

V takom prostredí vynikne les, ktorého akoby sa tieto problémy netýkali. Podkôrnik mu neublížil, medzi smrekmi tu novo vyrastajú jedle a ďalšie dreviny, a napriek tomu sa tu vyťaží viac stromov ako v bežných hospodárskych lesoch, nevznikajú tu holiny. Klokočná. Vydali sme sa sem s lesníkom Vladislavom Ferklom, ktorý tu pred 34 rokmi začal hospodáriť prírode blízkym spôsobom, uvádza Ekolist.cz.

Jsme v lese na Klokočné. V čem je jiný než většina dalších hospodářských lesů?

„V roce 1990 jsem se rozhodl, že tady změníme způsob hospodaření. Les byl ve velmi špatném stavu, rozvrácený. Prakticky jsme tady sklízeli z větší části jen souše, polomy, vývraty. Vlastně se jednalo o takovou polokalamitu. A my jsme tenkrát dostali za úkol porosty rekonstruovat. To lesnicky znamená, že spoustu stromů skácíme a vysadíme znova. V zadání našeho hospodářského plánu to ale znamenalo pokračovat stejným způsobem, který les do toho špatného stavu přivedl. A to mi připadalo jako neúčelné a nesmyslné.“

Co přivedlo les do tak špatného stavu?

„Vyčerpání dosavadním způsobem hospodaření. Do té doby se tady hospodařilo pasečně až holosečně podle systému lesa věkových tříd. Porosty byly stejnověké, tvořené jednou dřevinou, a když dospěly do určitého stadia, tak se vytěžily. Já jsem se rozhodl, že tento systém opustíme a přejdeme na nepasečný, výběrný způsob hospodaření. Od té doby jsme tady na celých 400 ha lesa neudělali jedinou holinu. Těžíme výběrem. Každých pět až sedm let se do porostu vracíme a vybereme z něj část stromů, které tam již být nemusí. Ty vytěžíme a tím uvolníme místo dalšímu vývoji lesa.“

Proč jste se rozhodl přejít ke způsobu výběrné těžby? V té době to asi nebylo běžné.

„Běžné to nebylo, i když to nebylo neznámé. Ve světovém nebo evropském lesnictví byl výběrný způsob celkem známý. U nás tedy jen teoreticky. Mělo se za to, že takhle lesnicky hospodařit je možné prakticky jen v podhůří Alp a v nadmořských výškách, kde mají dvojnásobný nebo trojnásobný objem dešťových srážek a celkově jiné přírodní podmínky.“

Jak je možné, že jste si to prosadil na Klokočné, která není v podhůří Alp?

„Protože dosavadní stav a výsledky hospodaření ukazovaly, že pokračovat stávajícím způsobem nejde. Že to chce zásadní změnu. I u nás se místy objevovala přirozená obnova, i v těch rozvrácených prořídlých porostech. A já jsem se rozhodl, že toho využiju a že se pokusím s přírodou domluvit na citlivějším hospodaření, které budeme přírodě méně nařizovat a poroučet a spíš s ní spolupracovat.“

Link na celý článok: Kůrovcová kalamita současných rozměrů je mocný lobbista za přírodní hospodaření v lesích, říká lesník Vladislav Ferkl - Ekolist.cz

Národného parku