Porovnanie produkcie dreva smreka a duglasky: Pomer zásoby v poraste sa mení s nadmorskou výškou

„Problematice produkční funkce (produkce dřeva) douglasky tisolisté a jejímu srovnání se smrkem ztepilým se ve svém výzkumu věnovali Ing. Karel Matějka, CSc. (IDS, https://www.infodatasys.cz), a Ing. Jan Mondek, Ph.D. (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka České Budějovice). Výsledky publikovali v článku Porovnání růstu douglasky tisolisté a smrku ztepilého podle dat lesních hospodářských plánů a osnov, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2024.

Jejich cílem bylo porovnat produkční charakteristiky obou druhů na základě dat dostupných v lesních hospodářských plánech (LHP) a osnovách (LHO), a to i při vědomí problematičnosti těchto dat. Otázkou je, jak může vypadat růstový model pro obě dřeviny, který by byl sestaven na základě dat LHP/O.

Douglaska je původem ze západu Spojených států a v Evropě se pěstuje dlouhodobě a existují snahy o její intenzivnější zavádění do lesů v Evropě i v České republice. V posledních letech těmto snahám nahrávají stále zřetelnější klimatické změny, které vedou k výraznému fyziologickému stresu u naší nejvýznamnější hospodářské dřeviny – smrku ztepilého, jenž je následně výrazně napadán lýkožroutem smrkovým. Lesníci proto zkoušejí nahradit smrk jinými dřevinami.

Douglaska byla zařazena mezi takzvané meliorační a zpevňující dřeviny. Z hlediska mechanické stability (pevnost dřeva, tvar kořenového systému) a vlivu na stav půd může plnit stabilizační a meliorační funkci. Starší výzkumné práce dokládají vysokou produkční schopnost douglasky.

Výrazné zvýšení produkce porostů zavedením douglasky do porostní směsi dokladují různé studie, podle nichž ve věku 100 let lze očekávat objem jednoho stromu až 6 m³. Vysoká produkce kvalitního dřeva je tak základním důvodem pro zavádění douglasky do porostů. Dále se jedná o potřebu nahradit stanovištně nevhodný smrk ztepilý, jehož vývoj a pěstování jsou v důsledku oteplování a sucha v posledních desetiletích stále problematičtější.

Na základě porovnání výsledků letokruhových analýz smrku a douglasky na výzkumných plochách v jižních Čechách vědci prokázali, že obě dřeviny reagují jinak na různé klimatické faktory, lze tedy předpokládat, že mohou mít různou dynamiku růstu v různých podmínkách prostředí, přičemž takové porovnání dosud nebylo v rámci ČR k dispozici.

Na základě zpracování dat LHP/O z ČR autoři vytvořili růstové modely pro douglasku tisolistou a smrk ztepilý pěstované na stejných stanovištích. Růstový model pro douglasku tisolistou lze použít místo chybějících růstových tabulek pro tuto dřevinu.

Zjistili, že douglaska oproti smrku ve stáří 140 let má průměrně o 4,2 % vyšší zásobu, ale výrazně vyšší je potenciální objem hmoty vytěžené během prořezávek a probírek, a to o 32 %. Celková zásoba v porovnávaném věku 140 let je u douglasky průměrně 599 m³/ha a u smrku 575 m³/ha.

Poměr zásoby douglasky a smrku se mění s nadmořskou výškou, přičemž ve 3. LVS je zásoba douglasky o 7,5 % vyšší, v 6. LVS je její zásoba vyšší pouze o 1,5 %. Patrná je vyšší rychlost růstu douglasky přibližně do 100 let věku, přičemž konečné zásoby jsou obdobné, přestože u douglasky se vyskytuje více porostů s velmi vysokými zásobami,” informuje VÚLHM.

Link na celý článok: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku? | VÚLHM