Pomoc prípravných drevín pri vnášaní jedle na kalamitné plochy: Na holine mierne vyššia mortalita ako v podsadbách, s výnimkou najhustejšej varianty porastu jarabiny
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Prosperita jedle v podsadbách pod prípravnými porastami listnatých drevín s rôznym zakmenením a vekom. Vedci z Lesnické a drevařské fakulty Mendelovej univerzity v Brne a Výzkumního ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Výzkumná stanice Opočno publikujú výsledky výskumu na túto tému v ostatnom vydaní Zpráv lesnického výskumu.
Autori v úvode konštatujú, že snahe navýšiť podiel jedle v našich lesoch neprospieva nedostatok rovnomerných zrážok v posledných rokoch a najmä vznik rozsiahlych kalamitných holín v dôsledku rozpadu smrekových porastov. Prostredie takto vzniknutých holín je vystavené pôsobeniu klimatických stresových faktorov, ako sú vysoké a nízke teploty, nerovnomerná vlhkosť, silný slnečný osvit (Baláž et al. 2008). Vinou vysokých teplôt, ale aj mrazov tu rastie riziko vysušovania (Korpeľ 1991). Preto sú tu podmienky na priamu výsadbu jedľa nepriaznivé.
Jednou z možností, ako vniesť jedľu na kalamitné plochy a zároveň eliminovať pôsobenie extrémnych podmienok holých plôch, je využitie porastov prípravných drevín a technológie podsadieb v rámci dvojfázovej obnovy. Použitie pionierskych drevín na existujúcich holinách umožňuje väčšiu časovú a priestorovú variabilitu pri vytváraní následných porastov s vyšším potenciálom budúcej stability (Souček 2021).
„Obnova pod clonou, ať již mateřského porostu nebo porostu přípravných dřevin, je pro obnovu jedle obecně doporučovaným postupem (Svoboda 1953; Kantor 2001), neboť na holině bez krytu před přímým slunečním zářením bývá silně ohrožena mrazem, vykazuje vyšší ztráty a často nižší přírůst (Houšková et al. 2016). Obdobně ani clonění silně proředěným porostem nemusí vůči poškození mrazem skýtat dostatečný kryt, jak zjistil Vaněk et al. (2016) při sledování růstu jedle podsázené pod 28 letým porostem jeřábu se zakmeněním sníženým na hodnotu 4 a v deseti letech věku podsazovaných jedinců až na hodnotu 1 (mortalita jedinců podsázené jedle dosáhla 81 %).
Na žádné variantě v našem experimentu se za sledované období mráz ve vegetační době neprojevil (holina měla výhodu mírně nižší nadmořské výšky než některé březové varianty). I přesto jedle vysazená na holinu vykazovala mírně vyšší mortalitu než jedle většiny variant podsadeb, s výjimkou nejhustší varianty porostu jeřábu (zakmenění 10+). Z hlediska přežívání tak měla zvýšená ozářenost holiny obdobný efekt, jako výrazné stínění vlivem neredukované clony krycího porostu. Ztráty do 10 % však obecně neznamenají ohrožení vývoje porostu,“ uvádzajú v diskusii autori zverejnenej práce.
Link na štúdiu českých lesníckych výskumníkov: 682.pdf (vulhm.cz)