Odborníci simulujú vo výmladkových lesoch tradičné hospodárenie: Tému otvorili pred 20 rokmi biológovia, krajina je bez nízkych lesov ochudobnená
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Výskumom výmladkového alebo nízkeho lesa, sa zaoberajú už piaty rok botanici, pedológovia a ďalší vedci Lesníckej a drevárskej fakulty Mendelovej univerzity v Brne. Výmladkový les vzniká spravidla po ťažbe stromu tak, že z miesta jeho pňa alebo koreňa začnú vyrastať nové kmienky. Vedci zisťujú, ako rôzne druhy kedysi tradičného hospodárenia pôsobia na stav lesa. Pokusy robia na experimentálnych plochách v lokalite Hradisko na území Školského lesného podniku Masarykův les Křtiny. Lesnícka a drevárska fakulta Mendelovej univerzity o tom informuje na svojej internetovej stránke.
Zdroj: Internetová stránka Lesníckej a drevárskej fakulty MENDELU
Experimentálna plocha výmladkového lesa s pastvou ovcami
Na experimentálnych plochách rozkladajúcich sa nad Bílovicami nad Svitavou odborníci simulujú vo výmladkových lesoch historicky vykonávané činnosti, a to na výskumné i výukové účely. „Na jedné části máme tzv. čistou pařezinu s výstavky, což jsou stromy semenného původu, které byly na ploše ponechané bez dalších účinků simulujících takzvané tradiční hospodaření. Na další je pařezina, kde se zároveň hrabe, na další probíhá i lesní pastva ovcemi. Na některých plochách provádíme pouze jednu činnost, ale máme i plochy, kde probíhají všechny činnosti zároveň,“ vysvetluje Jan Kadavý z Ústavu hospodárskej úpravy lesov a aplikovanej geoinformatiky.
Vo výmladkových lesoch sa po stáročia tradične hospodárilo. „Kromě toho, že se pařezina využívala jako zdroj palivového dříví, tak bylo zcela normální, že se tam pohyboval dobytek, čili tam probíhala pastva, hrabání steliva, travařilo se, tedy vysekávala se tráva pro potravu dobytka,“ hovorí Jan Kadavý. Tieto činnosti boli realizované pre lesný ekosystém často až na hranici únosnosti.
Botanici na experimentálnych plochách po odťažení porastov, a teda výraznom presvetlení plochy, zaznamenali prudký nárast počtu druhov rastlín v bylinnej etáži. Po počiatočnom priemernom počte 17 druhov ich napočítali aj viac ako 100. „Experiment ukázal, že ačkoli druhů přibylo, zvýšila se rozmanitost a objevily se některé vzácné rostliny, tak jiné zase vymizely, protože byly vázány na tmavší lesy, které tam byly před těžbou,“ popisuje Michal Friedl z Ústavu lesníckej botaniky, dendrológie a geobiocenológie.
Po druhej svetovej vojne začala rozloha výmladkových lesov prudko klesať, začali byť vnímané negatívne, až upadli do zabudnutia. Až pred 15 až 20 rokmi začali túto tému znovu otvárať biológovia a predovšetkým entomológovia. „Všimli si, že krajina je ochuzená o nejrůznější druhy hmyzu, především motýly, a začali si klást otázku proč. Došli k závěru, že to má souvislost s úbytkem pařezin. Řada těchto motýlů je vázaná na poloprosvětlené lesy. To byl první impulz, proč se o pařezinách začalo zase mluvit,“ vysvetľuje Michal Friedl.
Link na celý článok: Hospodaření ve výmladkových lesích: zkáza pro les, či nikoli? Odpovědi hledají vědci LDF MENDELU - Lesnická a dřevařská fakulta
Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .
