Názor: Rozum ostáva stáť nad dianím na Šumave, nečudujme sa obciam na Křivoklátsku, že nechcú národný park

„V souvislosti se záměrem MŽP vyhlásit Národní park Křivoklátsko se otevřela diskuse, proč obce na Křivoklátsku národní park nechtějí. Starostové obcí na Křivoklátsku jsou v úzkém kontaktu se starosty obcí v okolí ostatních národních parků, navštěvují se a vyměňují si zkušenosti.

A tyto zkušenosti jsou v naprosté většině takové, že okamžikem vyhlášení Národního parku se obce a ochrana přírody dostanou na druhou kolej. V národních parcích se již řadu let nechrání unikátní příroda, pro kterou byly národní parky vyhlášeny, ale „přírodní procesy“. A pod toto sousloví schovají progresivističtí ochranáři a vědci téměř všechno, včetně požáru nebo kůrovcové kalamity.

Obce v okolí NP České Švýcarsko dlouhodobě upozorňovaly na nebezpečí vzniku požáru díky vytváření „divočiny“ množstvím suchého dřeva a nepropustnosti cest. Vedení parku tyto obavy odbývalo tím, ať se „starostové tolik nedívají na americké filmy“. Když pak začalo opravdu hořet, vedení parku z počátku nevolalo hasiče, protože „ekologie požáru“ je součástí přírodních procesů. A dnes se v NP České Švýcarsko soustřeďují na propagaci shořelého lesa jako něco unikátního, co jinde neuvidíte.

Šumava byla vyhlášena Národním parkem díky svým hlubokým lesům jako „zelená střecha Evropa“. S příchodem „ochrany přírodních procesů“ začala nechávat správa parku záměrně usychat staleté lesy žírem kůrovce. Zpočátku vědci tvrdili veřejnosti, že kůrovec nepřeletí dál než dvě stě metrů a vykácením tzv. pufračních zón budou okolní lesy uchráněny. Někteří vědci také rozstřikovali na stromy houbu Beauveria bassiana, která měla kůrovcovou kalamitu zastavit. Výsledkem experimentu jsou dnes tisíce hektarů suchých lesů a uschlé vrcholy Šumavy.

Zastánci vyhlášení NP Křivoklátsko argumentují také tím, že dosavadní správci lesa, tedy Lesy České republiky, musí z podstaty své činnosti těžit v lesích dřevo, ale národní park uchová staleté stromy, které jsou v přírodě potřeba. Rozum zůstává stát nad tím, že stejní lidé v NP Šumava podporovali zničení více než tři sta letých stromů na Pramenech Vltavy či Trojmezné žírem kůrovce. A že se v národních parcích netěží dřevo? Národní park Šumava těží a prodává dřevo staletých stromů každoročně za cca 300 milionů korun.

Návštěvníci národních parků jednoznačně preferují zdravé lesy s bující přírodou. Srovnávat suchý či shořelý les se zeleným prakticky nelze. Shrňme si to: stát vložil do národních parků Šumava a České Švýcarsko krásné vzrostlé lesy, které jsou po dvaceti letech ochrany „přírodních procesů“ dílem sežrány kůrovcem, dílem shořelé. Nedivme se křivoklátským, že národní park nechtějí a o osud lesů ve svém okolí se obávají,“ napísal Tomáš Jirsa na portáli Neviditelný pes.

Zdroj: PŘÍRODA: Proč obce na Křivoklátsku nechtějí národní park - Neviditelný pes (lidovky.cz)