Názor: O budúcich modeloch pestovania lesov. Majme stále na mysli, že kľúčovým zdrojom príjmov v lesníctve je predaj dreva

Práce s menším počtem stromů na hektar

Se sníženým množstvím dostupné vody pro stromy/porosty budeme přecházet k práci s menším množstvím stromů na hektar. Takové modely známe z mediteránu, z Francie nebo z Itálie, kde jsou podmíněny klimaticky. Ale známe je i z Německa a dalších zemí, kde řada majetků přešla k nepasečným způsobům obhospodařování lesů (kde se často také pracuje s menším počtem stromů) primárně z důvodu snížení nákladů na drahou pracovní sílu.

Při nižším počtu stromů na hektar mají stromy větší koruny, jsou tedy fyziologicky odolnější, mají níže položené těžiště a jsou tedy mechanicky stabilnější a více využívají světlostního přírůstu (rychleji tloustnou). Pěstební technika je proto zaměřena na co nejrychlejší dosažení sice kratšího, ale silnějšího a kvalitnějšího kmene. Tyto postupy jsou různou měrou uplatnitelné u různých dřevin, ale např. pro duby jsou optimální, protože dub je dřevina se silnou přírůstovou reakcí na uvolnění.

Vyšší důraz na práci s konkrétními stromy

S ohledem na stoupající cenu kvalifikované pracovní síly a také větší uplatnění tvořivých sil přírody v hospodaření, by se měly zejména výchovné zásahy více zaměřit na tzv. pozitivní výběr (tím ovšem nelze paušálně odmítnout negativní výběr), který v principu znamená, že dlouhodobě uvolňujeme koruny nadějných cílových jedinců a zbývajících stromů si nevšímáme, těžíme tedy jenom ty, co vadí cílovým stromům.

Větší zaměření na práci s cennými listnáči a obecně pěstění cenných sortimentů

Předchozí dva principy jsou předpokladem tohoto třetího principu. I zpracování dřeva prochází rychlými změnami a vize dřevozpracujícího průmyslu naznačují, že v budoucnu stále poroste poptávka po cenných, zejména listnatých sortimentech, neboť stále bohatnoucí společnost stále více nakupuje kvalitní výrobky z kvalitního masivu anebo s kvalitními dýhami, spotřebovává více sudů apod. Zároveň se ale rychle rozšiřuje chemické zpracování dřeva a následná výroba nových materiálů na bázi dřeva.

V tomto průmyslu se ovšem nebude rozlišovat mezi nižšími kvalitami dříví a vše bude obchodováno váhovými přejímkami, tak jako již dnes vláknina v papírnách. Sortimenty střední kvality zkrátka nebudou schopny zajistit financování lesních majetků, jako je tomu dnes. To nám ale nevadí, protože při práci s vyšším podílem cenných listnáčů (nejenom duby, ale např. jeřáby, javory apod.) naplňujeme předpoklady pro pestrou dřevinnou skladbu i prostorovou strukturu lesa i práci s menším počtem konkrétních stromů.

Snížení obmýtí u porostů, které nelze adaptovat, ale dosud se nerozpadly

Pokud přežijí porosty s dominancí jehličnanů např. ve středních polohách (třeba na Českomoravské vrchovině) a jsou ve věku, kdy již nelze provést přestavbu lesního porostu je přijatelným řešením zkrácení obmýtí – např. ze 110 let na 80 nebo i 70 let. Je třeba mít stále na mysli, že klíčovým zdrojem příjmů v lesnictví (více než 90 %, spíše 95 %) je prodej dříví a z jeho výnosu je placeno i plnění mimoprodukčních funkcí lesů (třeba opatření na zadržení vody v lesích, údržba turistických cest apod.).

Proto je lepší, může-li vlastník alespoň částečně a zavčas prodat vypěstované dříví než riskovat, že mu za dalších 10, 20 let vše uschne na stojato a on přijde o svůj výnos. Výnos zároveň umožňuje změnit dřevinnou skladbu. Pokud porost necháme do 110 let doživořit a vlastník bude ochuzen o výnos z prodeje kvalitního dříví, je mnohem více pravděpodobné, že se opět bude přirozenou cestou reprodukovat smrk, protože přirozená obnova smrku je pochopitelně levnější než nákup sazenic buku, klenu, jedle a následné kilometry plotů nezbytně nutné k zajištění kultur před okusem zvěří atd.