Na jihlavské mestské lesy tvrdo dopadla podkôrniková kalamita: Kulminovala v roku 2021, kedy vyťažili 250 000 kubíkov

Vysočina někdy bývá až synonymem kůrovcové kalamity… Jaké roky máte za sebou, jaká situace je nyní? V jakém měřítku postihla kůrovcová kalamita majetek?

„Troufám si říct, že tak jak byla celá Vysočina postižena asi nejhůře v rámci celé ČR, tak dopadly i lesy města Jihlavy. 1. ledna 2018 nám začal platit nový lesní hospodářský plán, v druhé polovině roku se již objevil významný problém s kůrovcem. Všechny přírodní a klimatické podmínky pomáhající rozvoji a gradaci kůrovce v lesním majetku města byly umocněny nevyváženou druhovou i věkovou skladbou porostů.

Na začátku platnosti LHP měl smrk v našich lesích zastoupení skoro 85 %. Nástup kalamity byl tak raketový, že se běžnými, doposud známými ochrannými a obrannými opatřením nedalo kalamitu brzdit, natož zastavit. Pro představivost jen pár čísel. Nepřekročitelná výše těžeb představovala 414 000 kubíků. V roce 2018 jsme již vytěžili celkem více jak 78 000 kubíků. Kůrovcová těžba kulminovala v roce 2021, kdy jsme za rok vytěžili skoro 250 000 kubíků.

K dnešnímu dni máme z původních 1,2 milionu kubíků zásob smrku vytěžen skoro 1 milion. Jsem velice rád, že ruku v ruce s nahodilou kůrovcovou těžbou se nám daří i vzniklé holiny zalesňovat a obnovovat. První zalesnění nám z původních běžných cca 25 ha holin v roce 2022 kulminovalo na cca 170 ha. Byli jsme zároveň mile překvapeni, jak se nám již dříve vyplatilo používat jemnější způsoby obnovy.

V letech 2021 a 2022 jsme mohli vykázat i více jak 116 ha přirozené obnovy. To, co se odehrávalo při maximálním nasazení lidí a techniky v našich lesích, jsem nejraději ukazoval na množství kamionů dřeva, které jsme museli denně z lesa a manipulačního skladu vypravit.

Nebylo výjimkou, že z jednoho lesnického úseku (máme jich sedm) to bylo i více než 15 kamionů za den. V tomto pracovním nasazení se nedá dlouhodobě pracovat. Venkovní personál a stěžejní pracovníci managementu by nyní potřebovali několik let nabírat nové síly, ale s nárůstem obnovy a ochrany lesa to opět není možné.

V takovém nasazení se dá pracovat jen, když se vám stane vaše zaměstnání po voláním a srdeční záležitostí. Před všemi, kteří si touto zkušeností u Správy městských lesů Jihlava prošli a dnes nasazují na obnovu lesa další zbytky sil, hluboce smekám. Nesmírně je obdivuji a patří jim nejen můj dík, ale obrovské poděkování všech, kteří rádi užívali požitky z našich lesů, a tvrdím, že je dříve nebo později budou moci v plné míře opět užívat.“

Link na celý článok: Zpravodaj_51.pdf (svol.cz)