Meteorológ o tom, ako čeliť globálnej zmene klímy: Dekarbonizácia svetového hospodárstva a adaptácia na to, čo prichádza
- Zverejnené v O čom sa píše
- Komentáre (1)
Český rozhlas konštatuje, že minulý rok bol v Česku najteplejší od začiatku merania v pražskom Klementine. Znamená to, že u nás teplota stúpa rýchlejšie, než je celosvetový priemer? „Sme schopní sa adaptovať sa na 1,5-2 °C oteplenia voči druhej polovici 19. storočia. Ale pokiaľ miera oteplenia bude väčšia – a zatiaľ bohužiaľ smerujeme k tomu, že bude – tam už schopnosti adaptácie začínajú výrazne klesať a škody a dopady výrazne stúpať,“ opisuje meteorológ Michal Žák na portáli iROZHLAS.cz.
Ilustračné foto: Marek Pindroch
Podle OSN se svět ocitá uprostřed dekády smrtícího horka. Rok 2024 se stal pomyslným vrcholem desetiletí s bezprecedentními teplotami. Generální tajemník OSN Antonio Guterres ve svém novoročním projevu zdůraznil, že deset nejteplejších let v historii měření se odehrálo během poslední dekády, včetně právě končícího roku. Víme, proč to tak je?
Samozřejmě, tou hlavní příčinou je lidská činnost spojená se spalováním fosilních paliv a tím pádem uvolňováním skleníkových plynů.
Dalším faktorem, který ale také souvisí s lidskou činností, je změna přirozeného přírodního prostředí, kdy se kácí lesy, pralesy a nahrazují se třeba zemědělskou půdou, kdy se uhlík uložený ve stromech a dřevní hmotě uvolňuje do atmosféry. Takže jednoznačně za to může lidská činnost.
Do jisté míry to samozřejmě souvisí i s nějakou vnitřní proměnlivostí klimatu, často se bavíme o vlivu jevů El Niňo a La Niňa atd.. Nicméně, když se podíváme na kvantitativní vyčíslení jednotlivých vlivů, včetně třeba kolísání sluneční činnosti, když vezmeme přirozené procesy a působení člověka, tak působení člověka jednoznačně a naprosto zásadně dominuje v tom, proč tomu tak je.
Je tedy hlavní cestou, jak globální změně čelit, dekarbonizace světového hospodářství?
Určitě, čelit tomu musíme jednak karbonizací a jednak i adaptací, to znamená přizpůsobením se tomu, co už přišlo, co přichází, co přijde. Dnes už máme poměrně dobré klimatické scénáře, projekce budoucího vývoje, počítáme je třeba u nás na katedře nebo s kolegy z Českého hydrometeorologického ústavu.
Na základě toho se dají udělat nějaká opatření, která budou fungovat i v mírně změněných podmínkách. Na druhou stranu, schopnost adaptace je omezená v tom smyslu, že pokud míra oteplení bude větší, tak schopnost adaptace už potom nebude dostačující.
My jsme schopni se adaptovat se na oteplení 1,5-2 °C vůči druhé polovině 19. století, ale pokud míra oteplení bude větší – a zatím směřujeme bohužel k tomu, že bude – tam už schopnosti adaptace začínají výrazně klesat a škody a dopady výrazně stoupat.
Link na celý článok: Dramatické dopady změn klimatu uvidíme v polovině století | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .
Komentárov
V tomto príspevku sa meteorológ vyjadruje opatrnejšie predpovedá oteplenie o 1,5 až 2°C. Že by vo vzdialenosti medzi Prahou a Hurbanovom bol až taký veľký teplotný rozdiel?
Nevieme alebo nechceme používať údaje z hydrologických meraní pomocou štatistickej pravdepodobnosti výskytu prírodného javu jeho maximálny, minimálny alebo iný priemer; teplota ovzdušia. Na 1 meteostanici sa meria teplota ovzdušia tri krát za deň, t.j. približne 1000 meraní za rok. V zložitých orografických podmienkach Slovenska si vyžaduje meranie v každom výškovom stupni podľa nadmorskej výšky a vzdušnom prúdení asi 10 staníc v dlhodobom ročnom meraní minimálne 33 rokov. Na posúdenie potrebujeme spracovať okolo 360000 údajov. Potom môžeme vyhodnotiť aj singularitu teplotných javov.
Doporučujem, aby autor v uvádzaní výskytu prírodných javov sa obrátil na SHMÚ, ktorý mu poskytne požadované údaje. Ak nechce hľadať podklady v hydrometeorologickýc h ročenkách.
RSS informačný kanál kometárov k tomuto článku.