Lesnícke osobnosti sa nestotožňujú s kampaňou Greenpeace: Plocha porastov starších ako 120 rokov neustále narastá, v roku 2021 bola trikrát vyššia ako pred polstoročím

S kampaňou a informáciami zverejnenými v kampani ale nesúhlasí republikový výbor SVOL na čele so svojím predsedom a ďalšie osobnosti z oblasti lesníckeho výskumu, lesníckej praxe, aj lesníckeho školstva. V liste adresovanému ministrovi pôdohospodárstva, vrchnému riaditeľovi sekcie lesného hospodárstva a generálnemu riaditeľovi štátneho podniku Lesy ČR zaslali dôvody, prečo sa s kampaňou Greenpeace nestotožňujú.

„Souhlasíme s tím, že je na místě chránit vybrané „staré lesní porosty“ s ohledem na jejich funkce, zejména v oblasti biodiverzity. Ovšem vymezení těchto porostů jako všech porostů s věkem nad 120 let se nám jeví jako hrubě šablonovité a neodpovídající druhové pestrosti našich lesů. Některé naše dřeviny jsou ve věku 120 let teprve na začátku své zralosti a v žádném případě o nich nelze mluvit jako o „starých“.

Výzva se mimo jiné odkazuje na Lesní strategii EU do roku 2030, která ovšem používá termín „Old growth forests“ popsaný v oficiálním překladu jako „přírodní lesní porosty“, tedy lokality blízké přírodním lesům a pralesům s pestrou druhovou věkovou i prostorovou strukturou. Přesná definice těchto lesů zatím neexistuje, ale jistě nebude stačit stáří porostů jako jediné kritérium. Jistě tím nejsou míněny všechny dospělé, či přestárlé monokultury smrku, buku, nebo jakékoliv jiné dřeviny.

Paušální zákaz těžeb v porostech nad 120 let je velmi široký a zahrnuje i porosty, které jsou v produkčním optimu a dřevo z nich získané slouží jako obnovitelná surovina s nezastupitelným významem ve směřování k bezuhlíkaté ekonomice ať již jako náhrada fosilních paliv a produktů s vysokou uhlíkovou stopou (beton, ocel, plasty), nebo pro zvýšení ukládání uhlíku při budování cirkulární ekonomiky založené na kaskádovém využití produktů ze dřeva.

Velká část lesních porostů nad 120 let je stejnověkého a monokulturního charakteru. Tyto porosty mohou v řadě případů představovat významné riziko z pohledu zdravotního stavu a je naprosto namístě je citlivým způsobem obnovovat – například formou clonných sečí podporujících přirozené zmlazení. Existují způsoby, jak hospodařením směřovat k bohatě strukturovaným porostům. Zanedbání obnovy může vést i k plošnému rozpadu přestárlých monokulturních porostů.

Plocha porostů starších 120 let neustále narůstá, v roce 2021 byla třikrát vyšší než v šedesátých či sedmdesátých letech minulého století, v současnosti jejich plocha dosahuje více než 235 tisíc hektarů. České lesy stárnou, což vidíme spíše jako problém z důvodů uvedených v bodě 2. Pro zajímavost lze uvést, že u skutečně cenných přírodě blízkých porostů nelze věk uvést – zahrnují totiž jedince všech věkových tříd a naplňují potřebnou pestrost druhovou, věkovou i prostorovou. Takové porosty se do věkových statistik nepromítají.

Podrobná analýza ukazuje, že 58% porostů nad 120 let věku se nachází v některém režimu ochrany, ať již ve zvláště chráněných územích nebo územích Natura 2000 (případně jejich kombinaci). Celková rozloha přirozených lesů s nejcennějšími ekosystémy se v České republice odhaduje na 37,3 tisíce hektarů a naprostá většina z nich je v současné době součástí zvláště chráněných území. Podrobná analýza ukazuje, že 38 % ze všech našich lesů leží ve zvláště chráněných územích, nebo v lokalitách Natura 2000,“  

Link na celý článok: Vyjádření osobností z oblasti lesnického výzkumu, lesnické praxe a lesnického školství ke kampani Greenpeace „Zachraňme staré lesy“ | SVOL