Krkonošský národný park pokračuje v obnove mokradí a rašelinísk: Voda do smrečín na hrebeňoch hôr prirodzene patrí

„Smyslem toho projektu je, abychom obnovili ohrožené biotopy. Jsou to zejména podmáčené a rašelinné smrčiny, které jsou v rámci evropského prostoru jedním z nejohroženějších biotopů,“ říká Viera Horáková, vedoucí oddělení ochrany přírody Správy KRNAP.

Nejde přitom jen o míru ohrožení - mokřady zadržují vodu v krajině a pomáhají mírnit případné povodně. Všechno se začalo měnit k horšímu v polovině 19. století, největší škody ale způsobilo hospodaření ve 20. století.

„To odvodňování bylo velmi masivní. Protože se v druhé polovině 20. století používaly sofistikované technické metody odvodňování, kde se kopaly příkopy projektované dopředu. Ty příkopy měly někdy hloubku až do dvou metrů a způsobovaly jak trvalé snížení hladiny spodní vody, tak zásadní odnos materiálu, substrátu a živin,“ upřesňuje vedoucí odboru péče o národní park a druhý z garantů projektu Václav Jansa.

Teď je tedy zjednodušeně řečeno nutné příkopy přehradit, aby se voda dokázala dostat zpátky do okolí. Nebo zahrnout, ale to nejde vždy, říká Václav Jansa: „Je to to nejlepší, co se dá udělat. Ale závisí to na tom, jestli je v místě dostatek materiálu vedle toho původního příkopu na to zahrnutí. Tam, kde byly ty kanály dělány pyrotechnicky, normálně střílením, tak ten materiál dnes nenajdete. Protože ten je rozmetaný úplně všude.“

„Náklady na první dva projekty byly řádově 50 milionů korun. Jsou to věci, které jsou pochopitelně relativně drahé. Protože jsme v terénu, v obrovských rozlohách, v cenných lokalitách, to znamená, že tam nemůžeme pustit úplně každou těžkou techniku,“ vysvětluje mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Link na celý článok: Do bývalých mokřadů a rašelinišť v Krkonoších se vrací voda | iROZHLAS - spolehlivé zprávy