Krajina v zajatí vedcov: To, čo sa deje v národných parkoch, je experiment

„Za jádro celého problému však považuji základní vnímání přírody a její ochrany. V mnohých vyjádřeních se setkáváme s argumentací, kterou by šlo zobecnit do tvrzení, že příroda si vždy pomůže nejlépe sama. Do tohoto přístupu se promítají lidské emoce a zakořeněné představy o moci přírody, které mají mnohdy až religiózní či spirituální prvky. To je vcelku pochopitelné.

Pokud má ovšem do společenské diskuze o ochraně přírody vstupovat věda, tak by emoce měly jít stranou. Věda by měla v diskuzi posloužit předložením objektivních informací a dat. Často i přiznáním, že nad konkrétním tématem či řešením nepanuje ve vědecké komunitě jednohlasná shoda.

Nakonec názorová pluralita je pomyslným motorem lidského poznání. Studium příčinných souvislostí je mnohdy experimentálně náročné i v precizně kontrolovaných laboratorních podmínkách. Převážná většina ekologických studií je popisná, observační, tedy postavená na prostém sledování a pozorování. Díky účinku významného počtu proměnných a jejich interakcí je proto nezbytné tyto závěry interpretovat s opatrností. Věda by měla být pouze jedním ze vstupů do celospolečenské a politické diskuze nad tématem ochrany přírody.

Jako genetik bych rád do diskuze přispěl také svým pohledem. Minimálně v regionu střední Evropy je velmi obtížné ignorovat dlouhodobý zásadní vliv člověka na evoluci rostlinných i živočišných druhů. Někdy nebývá zcela pochopeno, že adaptace má genetický základ. Jak člověk dlouhodobě narušoval genetickou kompozici nejrůznějších populací, logicky tím ovlivnil jejich schopnost se adaptovat do nových podmínek prostředí,“ komentuje dianie v národných parkoch lesnícky genetik Milan Lstibůrek.

Link na celý článok:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-komentar-krajina-v-zajeti-vedcu-ochrana-prirody-potrebuje-sirsi-shodu-210591