Českí lesnícki vedci: Vplyv výchovy mladín na obsah vody v pôde
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
V posledných rokoch sa zhoršuje zdravotný stav lesov v Českej republike a dochádza k rozpadu prevažne monokultúrnych porastov smreku a borovice. Tento vývoj sa dáva do súvislosti s prebiehajúcou globálnou klimatickou zmenou, ktorá je spojená s vysokými teplotami a nedostatkom zrážok vo vegetačnom období. V poslednom desaťročí boli teplotne mimoriadne nadnormálnymi rokmi 2014, 2015, 2018 a 2019 a hydrologické sucho trvalo nepretržite minimálne od roku 2015 do roku 2019. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v Jílovišti – Strnadech o tom informuje na svojej internetovej stránke.
Podľa českých vedcov je jednou z možností, ako čeliť tomuto nepriaznivému stavu, je výchova mladých lesných porastov, ktorú možno cielene ovplyvňovať budúcu stabilitu, zdravotný stav a odolnosť lesných porastov. Hrá nezastupiteľnú úlohu pri úprave druhového zloženia porastov, úprave porastového prostredia a zmene dynamiky kolobehu živín.
Vedci vo svojom výskume hodnotili pôdnu vlhkosť vrchnej minerálnej vrstvy pôdy (hĺbka 10–13 cm) pod mladinami lesných drevín, v ktorých boli v rokoch 2016 až 2020 vykonané výchovné zásahy a porovnávali ju s vlhkosťou pôdy pod mladinami kontrolnými, bez výchovného zásahu. Ich cieľom bolo zistiť, či sa vykonané výchovné zásahy prejavili v dostupnosti vody v pôde a či je naďalej vhodné pokračovať v aplikácii silnejších výchovných zásahov v mladých lesných porastoch ohrozených suchom.
„Vědci vycházeli z předpokladu, že výchovné zásahy, zvláště pak silné, zlepšují růstovou odpověď lesních dřevin vůči suchu. Typem a intenzitou výchovného zásahu lze ovlivnit transpiraci (výpar vody povrchem rostlin, listů) porostů, která zásadně ovlivňuje zdravotní stav stromů.
Porostní výchova dále vede ke snížení porostní intercepce (proces, kdy část srážek je zachycována vegetací a nedopadá až na povrch půdy. Z větší části se srážky zachytávají na živých částech rostlin, ale pojem intercepce zahrnuje také zachytávání vody na jejich zbytcích (větve, listí, lesní hrabanka), které kryjí povrch půdy) snížením záchytné plochy a předpokládá se, že tím dojde ke zvýšení množství dostupné vody v půdě.
Na druhou stranu mohou intenzivní výchovné zásahy vést ke zvýšení výparu z nekryté půdy a k nárůstu teplotních výkyvů v porostech. Zvýšení transpirace jednotlivých stromů po uvolnění jejich korun při výchovných zásazích může vést k prohloubení stresu suchem v případě, že je půda pod porostem dlouhodobě suchá. Může tedy vyvstat pochybnost o účelnosti intenzivní porostní výchovy mladých lesních porostů v oblastech ohrožovaných suchem.
Porostní výchova, vzhledem ke snížení záchytné plochy, nevyhnutelně vede přinejmenším k dočasnému snížení porostní intercepce, ačkoli ta je také silně závislá na intenzitě a četnosti srážek.
V předchozích výzkumech vědci zjistili, že snížení intercepce ve vychovávané borové mlazině ve východních Čechách o 2–8 % v porovnání s kontrolou mělo pozitivní efekt patrný ještě šest let po provedení zásahu. Snížení porostní intercepce tedy vede ke zvýšení množství dostupné vody v půdě," píše sa v článku VÚLHM.
Link na celý článok:
https://www.vulhm.cz/ma-vychova-mlazin-vliv-na-obsah-vody-v-pude/