Českí lesníci využívajú osiku na obnovu lesov po kalamitách ako prípravnú drevinu: Vytvára vhodnú mikroklímu pre hlavné hospodárske dreviny

„Tady byly před čtyřiceti lety uměle zalesněny smrky a místo prakticky postrádalo diverzitu,“ popisuje na bývalé pasece vedoucí Polesí Vranov Školního lesního podniku Křtiny Ivo Březina. Dříve byl na místě smrkový porost, který ale v roce 2020 podlehl kůrovcové kalamitě. „A tak tady z toho vznikla kalamitní holina,“ vzpomíná na situaci před čtyřmi lety.

Lesníci ale nenechali situaci jen tak. Plochu už znovu zalesnili a tentokrát už chybu z minulosti neopakovali. Vysadili na místě především duby, zároveň ale nechali přírodě svobodu. „Můžeme se podívat po těch čtyřech letech, jak se nám tady začíná objevovat také osika,“ upozorňuje Březina.

Ta v lese ostatní mladé stromy převyšuje. Roste rychle, má měkké a poměrně málo výhřevné dřevo, a lesníci o ní proto dlouho přemýšleli, jako o „plevelu mezi stromy“. Lesu ale ve skutečnosti prospívá.

„O ekologických funkcích osiky se dříve vůbec nemluvilo. Přitom vytváří vhodné mikroklimatické podmínky pro hlavní hospodářské dřeviny, jako je dub, modřín, borovice,“ vysvětluje Antonín Kusbach z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity.

Právě schopnost osiky vytvářet vhodné podmínky pro další rostliny představuje zásadní rozdíl oproti smrkům, které na místě rostly dříve. „Pod smrkovou monokulturou žije deset nebo dvacet druhů travin a bylin. Pod osikou jich existuje až třikrát tolik. Nemluvě o fauně, hmyzu a mikroorganismech,“ přibližuje Kusbach s tím, že čím více organismů v lese žije, tím je zdravější a odolnější vůči nemocem. „Přesně tomu se říká biodiverzita,“ dodává.

Link na celý článok: Dříve to byl plevel, dnes pomáhá osika obnovovat lesy | iROZHLAS - spolehlivé zprávy