Borovica lesná je zastúpená v druhovej skladbe českých lesov 16-timi percentami: Drevina s vysokými adaptačnými schopnosťami, dôležitý je výber vhodnej proveniencie
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
V Českej republike je borovica lesná druhou najviac využívanou hospodárskou drevinou so zastúpením 16 % v druhovej skladbe našich lesov. Dôvodom je jej pestovateľská nenáročnosť, dobrý rast, kvalitné drevo a všestranné využitie dreva v stavebníctve i nábytkárstve. Avšak pestovanie porastov s nevhodnými provenienciami borovice lesnej zvyšuje pravdepodobnosť ich poškodenia abiotickými a biotickými škodlivými činiteľmi. Naopak používanie overeného reprodukčného materiálu znižuje riziko predčasného rozpadu hospodárskeho lesa. Téme sa venujú českí lesnícki výskumníci na svojej internetovej stránke.
„Zastoupení borovice lesní na obrovském území Evropy a Asie ukazuje na její přizpůsobivost přírodním podmínkám. Borovice roste na velmi chudých i bohatších stanovištích od 0 do 2600 m n. m, obývá bažiny, rašeliniště, smíšené a jehličnaté lesy, vřesoviště, duny, stepi, skalní svahy či horské oblasti.
Rozsáhlé rozšíření borovice je důsledkem evolučního vývoje lesů v postglaciálním a holocenním období. Po poslední době ledové v preboreálu došlo k postupnému oteplování a první dřeviny, jako například břízy a borovice, se začaly z izolovaných míst šířit do okolních oblastí. Později se v boreálu po dalším oteplení přidávaly ostatní dřeviny jako dub, jilm, lípa, javor a smrk.
Proměnlivost druhu ukazuje na vysoké adaptační schopnosti, které se vyvinuly během obsazování různých oblastí a stanovišť touto pionýrskou dřevinou. Vzhledem k postglaciálnímu vývoji, rozšíření a zastoupení v České republice (ČR) a na Slovensku (SR) tvoří borovice i na tak malém území několik regionálních cenných populací (např. třeboňská, malenovická, heraltická, tatranská, záhorská) či ekotypů v rámci vertikálního členění (nížinná, chlumní, náhorní a horská).
Důležitým úkolem pro zachování genofondu jednotlivých populací je správné určení oblastí vymezených pro přenos reprodukčního materiálu tak, aby nedocházelo ke genetické degradaci a zároveň tato pravidla přispívala k lepší stabilitě a vnitrodruhové diverzitě.
Podkladem pro odpovědné rozhodování jsou založené dlouhodobě provenienční pokusy reagující na měnící se prostředí. Pro borovici lesní jsou u nás jejich výsledky k dispozici již z počátku 50. let minulého století i z pozdějšího období.
Tyto provenienční pokusy vyhodnotili vědci z VÚLHM, v. v. i., útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin, a své výsledky zveřejnili v článku Vyhodnocení růstu proveniencí borovice lesní v Čechách, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024,“ píše sa na stránke Výzkumního ústavu lesního hospodářství a myslivosti.
Link na celý článok: Slovenská borovice lesní roste v Čechách hůře než ta česká | VÚLHM (vulhm.cz)