Všimli sme si: Šumava nie je mŕtva, žije. Názory na to, čím si prešla a za akú cenu sa rôznia

„Dnes jsou části Národního parku Šumava ponechané přírodě mnohem živější, než hospodářské lesy a lesy vzniklé na holinách tam, kde se těžilo. Komentář Marka Kerlese upozorňuje, že mýlit se je lidské, ale je dobré si chybu přiznat. To ale žádný z těchto pánů dodnes neudělal a neomluvil se..... https://www.info.cz/.../sumava-klaus-zeman-mesicni...,“ píšu autori krátkeho statusu s odkazom na zmienený článok.

Pod statusom sa postupne rozvinula bohatá diskusia s protichodnými názormi na to, čo sa v Národnom parku Šumava v uplynulých rokoch vlastne udialo. Vyberáme z nej zaujímavú výmenu pohľadov s troma kritickými príspevkami jedného diskutujúceho a dvoma reakciami zástancov bezzásahu.

„Jsou to naprosté nesmysly. Stačilo přejít na nepasečné hospodaření. Návštěvník by ani nepoznal, že nějaká těžba proběhla, určité množství dřeva mohlo být ponecháno rozkladu pro podporu přírodních procesů, monokulturní porosty mohly být podsazeny jedlí, bukem a měli bychom krásné a zdravé lesy, které by nám každý záviděl a ještě z toho byl užitek. A příklady už jsou, Orava, Spišská Bělá, Folkmar atd. To co předvádí národní park, to je hnus.“

„Pro hospodářské lesy je to co popisujete správná cesta. V národním parku ale není cílem šetrně hospodařit. Národní parky jsou malé ostrovy v moři kulturní krajiny kde dáme přírodě svobodu.“

„No, to je právě ten paradox, protože Šumava je a byla hospodářský les mnohem dříve než národní park. Jednak byla plnohodnotný hospodářský les za Schwarzenbergů, okolí sklářských osad bylo mnoha případech naprosto bezlesé, protože veškeré dřevo spotřebovala sklárna. Pak někdy kolem r. 1870-75 byla větrná a následně kůrovcová kalamita. Následné holiny byly vysázeny, hlavně smrkem. Tak na co si tady neustále hrajete?! To nejsou žádné původní lesy ani pralesy. Jsou to, respektive byly to dobře spravované hospodářské lesy. Minimálně posledních 200 let, což už jsou dvě generace lesa. Stačilo částečně změnit přístup v obnovách a způsobu těžby na výběrné hospodaření. Eventuálně omezit vstup veřejnosti v jádrových zónách. To, co je teď, je jen odporná ideologie bez racionálního základu a neskutečná buzerace ze strany parku vůči všemu a všem.“

„Na Šumavě se dochovalo hodně pralesovitých porostů. A horské smrčiny nad cca 1100 mnm byly první generace lesa po pralese. To, že se tu v lesích převážně hospodařilo, je pravda. A právě holoseče vedly k destabilizaci lesů. Na holinách se uplatnily smrky "pionýři", krátkověké - na rozdíl od dlouhověkých smrků "typu klimax" rostoucích v mládí v zástinu. No pak už se ty kalamity opakovaly. Díky tomu, že je na Šumavě národní park, tak v horských smrčinách, kde se ponechaly souše, dnes vznikl les, který má tomu přírodnímu nebo "pralesu" zase mnohem blíže.“

„No zato, když se nechalo rezonanční dřevo sežrat broukovi, tak tam žádná holina nevznikla, že?  O těch holosečích jsem se zmiňoval. Stačilo přejít na výběrný způsob hospodaření, jak už to např. na Slovensku mnohde realizují a mají v reálu lepší biodiverzitu než ve všech “slavných” národních parkech s bezzásahem. Lesy jsou pestré, všech úrovní…a tam se to těm pralesům i opravdu podobá. Ale Šumava, NAPANT rozhodně ne. Aspoň, že jsme došli k tomu, že Šumava je hospodářský les.“