Vedec o výskyte krasoňa jaseňového: Účinná ochrana v tejto chvíli neexistuje. Čím skôr lesníci napadnuté stromy odstránia, tým viac sa podarí jeho šírenie spomaliť

Podľa neho príchodu krasoňa do Česka nezabránime. Rozhodujúce bude včasný záchyt, dôsledný monitoring a správna reakcia na prvé nálezy. Súčasný plán, ako na výskyt škodcu reagovať, podľa neho ale nebude fungovať. Prečo môže byť situácia u nás obzvlášť dramatická? Roman Modlinger v rozhovore pre portál Proles vysvetľuje, čo by sme mali zmeniť a na čo sa pripraviť.

Co jste na Slovensku viděl a co vás tam nejvíc zaujalo?

Brouk byl detekován v červenci. Když jsem ale vyrazil s vedoucím slovenské lesní ochranné služby Dr. Jurajem Galkem, odborníkem na lesnickou entomologii, do lesních porostů, byl polník prakticky v každém jasanovém porostu. Některé napadené stromy byly zcela pokryté staršími požerky. Bylo tedy jasné, že tam není krátce, ale minimálně dva roky.

Mimochodem, kolegům ze slovenské Lesnícké ochranárské služby, zejména Jurajovi Galkovi, moc děkuji za společný čas strávený při terénním šetření, diskuze a sdílení zkušeností. To bylo pro mě velmi cenné. Je pravděpodobné, že je už i u nás, jenom to ještě nevíme? Nemyslím si, že tady už je.

Co vás k tomu vede?

Viděl jsem, že se drží v blízkosti maďarské a ukrajinské hranice. Tam ho bylo opravdu hodně. Podle mapy výskytu, kterou dělali kolegové ze slovenské Lesní ochranné služby, byl nalezen přibližně na půlce okresu Třebišov a okrese nad ním. V Trebišově je nádherný park rodu Andráši, se starými jasany amerických druhů, které jsou k napadení náchylné.

Všichni se samozřejmě bojí, že tam polníka najdou. Zatím ho ale naštěstí nenašli. Když jsem tam chodil a hledal symptomy, tak jsem si říkal – já nechci být ten, kdo v tomhle nádherném parku toho brouka najde! Naštěstí jsem ho ani já nenašel. Proč to říkám – zdá se, že zatím existuje i na východě hranice, za kterou se ještě nedostal

Jak se polník jasanový šíří?

Je to zdatný letec. Dokáže uletět kilometry.

Kolik, můžete to specifikovat?

Těžko se to odhaduje. Krasci jsou obecně dobří letci. Pro srovnání: akční rádius lýkožrouta smrkového je zhruba půl až jeden a půl kilometru, ale je chopen překonat s podporou větru i Lamanšský průliv. U polníka bych odhadoval akční rádius kolem tří kilometrů. V Severní Americe se šířil přibližně 20 kilometrů ročně, maximální zaznamenaný skok byl asi 70 kilometrů. To mluvíme o přirozeném šíření. Myslím si ale, že na Slovensko se polník nedostal přirozenou cestou.

Proč si to myslíte?

Mezi starými ohnisky polníka na Ukrajině a místy záchytu na Slovensku leží zhruba 70 kilometrů široký pás Karpat, který se přirozeně překonává obtížně. Myslím si proto, že mu pomohl člověk – podobně jako při zavlečení do Ameriky nebo Ruska. Mohl se sem dostat například v obalovém materiálu nebo palivovém dřevě. V Černé nad Tisou je navíc velké železniční překladiště a v souvislosti s válkou na Ukrajině tam mohly vlaky stát delší dobu, takže tato možnost se nabízí.

Zajímavé by bylo podívat se i na polská překladiště. Vůbec bych se nedivil, kdyby byl polník brzy detekován také v Polsku. Teď už má navíc prakticky otevřenou Panonskou nížinu, která funguje jako přirozený migrační koridor. Do Česka se tak může dostat kolem Malých Karpat přes oblast Bratislavy, případně přes Rakousko.

Může ho něco zastavit?

Panuje shoda, že eradikace, která u jiných invazních druhů funguje, je u polníka neúčinná. Má velmi dobré migrační schopnosti a zároveň se obtížně včas odhaluje. Krasci žijí často v korunách, kde se mohou rozmnožovat v odumírajících větvích, takže je snadno přehlédneme. Když pak napadený strom objevíme a odstraníme i stromy v jeho okolí, neznamená to, že jsme zlikvidovali celou populaci polníka. On už je v tu chvíli mnohem dál. To potvrzují i zkušenosti ze Severní Ameriky

Co by měli lesníci nyní dělat?

Hlavně pozorovat. Čím dříve se polník odhalí a napadené stromy odstraní, tím víc lze jeho šíření zpomalit. Účinná obrana ale v tuto chvíli neexistuje. Otázkou pro další výzkum je, zda by šlo například využívat chřadnoucí jasany jako lapáky podobně jako u kůrovce, nebo zda je lepší nejvíce oslabené stromy včas odstraňovat. To jsou věci, které je potřeba teď ověřit.

Jak by měl monitoring probíhat?

Tady narážíme na další velký problém. Současný monitoring je založený na pastech s atraktanty, které napodobují vůni jasanu. Polník totiž nemá feromon, který by působil na větší vzdálenost. Problém je, že do těchto pastí se brouk většinou zachytí až ve chvíli, kdy je populace už silná a v oblasti může být několik let. Proto je potřeba hledat citlivější způsob včasné detekce. Za prozkoumání stojí například metoda stojících lapáků (“obkroužkovaných“ kmenů = po obvodu záměrně zbavených kůry). Takto cíleně oslabené jasany, jsou pro polníka atraktivnější.

Můžete to upřesnit?

Je to metoda, kterou je potřeba ještě ověřit v našich podmínkách. Vybere se jasan, obkroužkuje se, tím se oslabí jeho obranyschopnost a strom pak může být pro polníka atraktivnější. Ze Severní Ameriky víme, že tento princip funguje. Otázka je, jak dobře bude fungovat u nás, kde je kvůli voskovičce mnoho dalších oslabených jasanů. Zkušenost s kůrovcem ukazuje, že lapák ztrácí účinnost, pokud je kolem něj hodně jiných oslabených stromů. Proto bychom to chtěli nejdřív vyzkoušet na Slovensku a podle výsledků případně využít i u nás. Možná je také kombinace obkroužkovaného stromu s atraktantem.

Link na celý článok: Polníka jasanového nezastavíme. Klíčové je najít ho co nejdříve. Lesníci by měli vědět, kde a co hledat. | Proles