Vedci hľadajú spôsoby, ako zabrániť opakovaniu podkôrnikovej kalamity: Skúmajú nové metódy v ochrane lesa

„Zkoumali vliv predátorů na přítomnost vybraných hospodářsky nežádoucích druhů živočichů, zejména vztah mezi lesními mravenci a síťnatkou dubovou. Byl sledován výskyt hnízd a aktivita dělnic lesních mravenců mimo vegetační sezonu v závislosti na lesním hospodaření.

Pro obnovu kalamitních holin je nutné vypěstovat dostatek sadebního materiálu. Vědci proto rozšiřují základnu výzkumných ploch, na kterých se provádí měření různých typů sadebního materiálu a monitorují ekologické parametry ploch v různých stanovištních podmínkách.

Dále vědci měří a hodnotí dynamiku odrůstání na dlouhodobých výzkumných plochách zaměřených na testování různých pěstebních postupů při obnově kalamitních holiny, zalesňování zemědělské půdy, zakládání agrolesnických postupů. Současně navrhují postupy na zlepšování podmínek pro obnovu lesa.

Výsledky měření růstové reakce jedle pod přípravným porostem břízy ukázaly po uvolnění, dva roky po zásahu, kdy byl počet bříz snížen na polovinu, významný vliv na tloušťkový i výškový přírůst. Výškový i tloušťkový přírůst uvolněných dominantních jedlí byl téměř dvojnásobný ve srovnání s neuvolněnými. Při uvolnění byla zároveň zachována krycí funkce březového porostu.

Výzkum ukázal, že buk lesní je citlivější na teplotu i srážky než buk východní; v nížinách posledních zhruba 20 let byl zaznamenán pokles radiálního růstu (13–19 %), v horách naopak nárůst (6–10 %); limitující je v nížinách hlavně nedostatek srážek, v horách nízké teploty.

Smrk má ve strukturně bohatém porostu o více než 40 % vyšší produkci než v monokultuře; u buku podpora smíšení a prostorové diferenciace zvyšuje produkci i stabilitu,“ píše Ing. Jan Řezáč z VÚLHM.

Link na celý článok: Nestabilní měnící se přírodní podmínky přinášejí nové výzvy pro lesnickou vědu | VÚLHM