Štátni lesníci a ochrancovia prírody sa dohodli na vyhĺbení jám na nevyužívaných lesných cestách: Opatrenie má zadržať vodu v krajine a pomôcť proti povodniam
- Zverejnené v O čom sa píše
- Komentáre (3)
Jamy na nevyužívaných lesných cestách nechali bágrom vyhĺbiť ochrancovia prírody v okolí Piesočnej na Jesenicku. Ide o opatrenie, ktoré má zadržať vodu v krajine, a tiež pomôcť proti bleskovým povodniam. Na investícii sa dohodli štátni lesníci a ochrancovia prírody, informuje Český rozhlas Olomouc, píše portál iROZHLAS.cz.
Ilustračné foto: Jozef Marko
Nevyužívaná lesní cesta nad Písečnou na Jesenicku vede kolmo k prudkému svahu. Podobných míst je v Česku více, tvrdí iniciátor projektu Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny. „Dneska je to tak, že technologie nám umožňují vyvážet dřevo z kteréhokoliv místa a zdevastované půdy nám každým rokem přibývá, ale minimum ubývá,“ upozorňuje iniciátor projektu Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Těžké stroje půdu pod sebou zhutňují. Dešťová voda se potom v takových místech nevsakuje, ale odtéká pryč. „Existují studie, které informují lidi o tom, že čím více máte lesních cest v jedné hoře, tak jste schopni urychlit nástup povodně až o 50 procent,“ dodává Miroslav Kubín.
Právě povodním i dlouhotrvajícím suchům má pomoci předcházet opatření, které ochranáři zkouší tady v lesích u Písečné. „Jede, couvá od pramenné oblasti, kde jsme identifikovali zhutnění. A proráží tou lžící tu uhutněnou půdu,“ popisuje práci bagru Miroslav Kubín.
Zdejší les i lesní cesty (tedy takzvané linky) jsou státní a podle správce Filipa Beneše se jedná o cesty, které jsou dlouhodobě nevyužívané, protože jsou nevhodně vedené. Proto jsou ideální k hloubení jam.
Projekt může podle Jindřicha Chlapka ze správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky přispět i k větší biodiverzitě. „Máme z toho velkou radost. Ale je to jenom ukázka a doufejme, že se to stane do budoucna standardní součástí lesního hospodaření a nějaké potěžební úpravy míst po těžbách,“ říká Jindřich Chlapek.
Nevyužívané lesní cesty ve státních i soukromých lesích ochranáři v Česku po dohodě s vlastníky takto rekultivují od roku 2020. Metodu už aplikovali mimo jiné i v Beskydech nebo v Jizerských horách.
Zdroj: Ochránci přírody v Jeseníkách hloubí jámy v lesních cestách | iROZHLAS - spolehlivé zprávy
Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .
Komentárov
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/ochranci-prirody-v-jesenikach-bojuji-se-suchem-i-povodnemi-bagrem-pomoci nej_2509260649_tkp?_ga=2.122569160.2100676439.1758903722-561647044.1758903722
Existují studie, které informují lidi o tom, že čím více máte lesních cest v jedné hoře, tak jste schopni urychlit nástup povodně až o 50 procent“ .
Na Slovensku máme platný lesný zákon, a vykonávacie vládne predpisy,ktoré ukladjú správcom /používateľom/, ako budovať vnútrolesné aj nelesné cesty a spôsob rekultivácie pôvodných už nepoužívaných prístupových komunikácií.
Právě povodním i dlouhotrvajícím suchům má pomoci předcházet opatření, které ochranáři zkouší tady v lesích u Písečné podle Jindřicha Chlapka ze správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Ale je to jenom ukázka a doufejme, že se to stane do budoucna standardní součástí lesního hospodaření a nějaké potěžební úpravy míst po těžbách HOLORUBU,“ říká Chlapek.
Problém je, že argumentácia v prospech jám ide smerom k zvýšeniu hladiny podzemnej vody, k znižovaniu vodnej erózie, k vytváraniu zdrojov vody pre zver atď, ale sú zriaďované ako zákopy v druhej svetovej. V podstate zvyšujú vodnú eróziu, narúšajú pôdny kryt, vytvárajú bahniská pre diviaky. A najhoršie je, že ich tvorbe nepredchádza žiaden prieskum, o ich umiestnení a kvalite rozhoduje bagrista a po desiatich rokoch, keď utíchne nadšenia laikov a nie sú peniaze z eurofondov, v lesoch zostanú zanesené jamy, vykopová zemina je dávno stečená do najbližšieho toku, odokrytý tenký humózny horizont je na široko zerodovaný a je sťažený prístup pre peších aj pre požiarnu techniku.
Jamy v lese sú čistý greenwashing. Stačí si pozrieť sumy za aké sa robia a firmy, ktoré podporujú ich propagáciu! Samozvaní špecialisti a odborníci z n. o. Kvapka rajeckej doliny: Členovia skupiny: Mgr. Aneta Valasová, Mgr. Ján Husák, MSc. David Sommer, Mgr. Ondrej Vala, RNDr. et Mgr. Matej Horáček, PhD., Ing. Andrea Milatová, Štefan Vaľo, Ing. Václav Langer a Mgr. Jitka Wolfová.
Ústav hydrológie SAV vypracoval záverečnú správu: O výsledkoch overenia protipovodňovej a protieróznej účinnosti Technických opatrení, ktoré boli realizované ako pilotné projekty nad obcou Ťahanovce. Autor správy RNDr. Tomáš Orfánus, PhD. Dňa 21. 09. 2011. teda 25 rokov dozadu! Stačí sa spýtať miestnych ako vykonané práce ochraňujú intravilán pred povodňami. Alebo ak by si ju zodpovední za ŽP prečítali , stačí záver, zistia že je jamy vykopané v lese sú podvod a klamstvo. Nájdu sa odborníci alebo ľudia a uveria že ½ hodinový prívalový dážď vsiakol do pôdy kvôli jamám? Máme naozaj odborné pracoviská a výskumníkov, ktorí na vedeckom podklade dokážu, že je to podvod, klamstvo, ktoré vyhovuje fy. Kofola drancovať sýtené spodné vody povodia rieky Rajčianka, na obohacovanie zahraničného kapitálu a postupne vysychá? Len za jednu smenu 8 hod. odoberie 432 000 lit. obohatenej vody kyslíkom do ktorej pridá sladidlo. Tu je najväčšia hrozba, ako oklamať tam žijúcich obyvateľov , že vykonávame opatrenia na zachytávanie odtoku povrchovej vody z okolitých lesov. Od r. 2021 nezisková organizácia vraj vykonala od. R. 2021 vodozáchytné zariadenia na 35% územia. Klamstvo a lož. Vraj na cesty nebol vypracovaný projekt, potom z čoho vychádzajú? No predsa GIS systému, ktorý sa ešte v tejto činnosti EÚ nemôže používať. Hrajú sa na vedecké skúmanie, stačí pozrieť foto osadenia žľabu na meranie odtoku vody a pod.
RSS informačný kanál kometárov k tomuto článku.