Skúsenosti vedcov v Sasku: Nové aspekty hospodárenia v lesoch a poznatky výskumu s možnosťami adaptácie na zmenu klímy
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Jedným z najväčších rizík, ktorým lesné hospodárstvo v súčasnosti čelí, je zmena klímy. Prejavuje sa predovšetkým prehlbovaním periód sucha, zvyšovaním teploty, ale aj nárastom početnosti ďalších extrémnych meteorologických situácií. To sa odráža vo vyššej aktivite kalamitných škodcov v suchom oslabených lesoch av šírení nových invazívnych druhov. Vysoké stavy predovšetkým raticovej zveri prakticky znemožňujú prirodzenú obnovu lesov a ich regeneráciu po disturbanciách. Komplikujú aj umelú obnovu, smerovanú na dosiahnutie vyššej druhovej pestrosti lesných drevín. Výzkumní ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) v.v.i. o tom informuje na internetovej stránke.
V této situaci nabývá na významu aplikovaný lesnický výzkum a monitoring lesů, jenž má přinášet nové vědecké poznatky a zároveň je ve srozumitelné formě předávat praxi i široké veřejnosti. Lesnický výzkum by tak měl budovat mosty mezi různými skupinami, které se v této oblasti pohybují, ať již jsou to správci a vlastníci lesních majetků, vědci různých oborů, zástupci ochrany přírody či širší odborná veřejnost.
Na tomto hodnocení situace v lesním hospodářství i lesnickém výzkumu se shodují ředitelé Kompetenčního centra Saských státních lesů Dr. Dirk Roger Eisenhauer a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v. v. i. doc. Vít Šrámek. Současnou situaci stručně charakterizují v úvodu sborníku Nové aspekty lesnického hospodaření v oblasti hercynských pohoří – Poznatky výzkumu a možnosti adaptace na změnu klimatu. Pro české prostředí jsou v něm mimo jiné zajímavé zkušenosti německých vědců.
„Cílový stav lesa (Zielzustand) popisuje složení druhů stromů a keřů i strukturu lesa, které jsou na daném stanovišti přizpůsobeny stávajícímu klimatu i jeho předpokládanému vývoji. Druhové složení musí odrážet vlastnosti stanoviště a klimatické podmínky, ale musí také zahrnovat lesnicko-hospodářské požadavky na rozložení rizik (ve smyslu druhové a strukturální rozmanitosti) a budoucí ekologické možnosti (a to např. i ve smyslu možnosti využití introdukovaných dřevin). Cílový stav je porovnáván s aktuálním výchozím stavem, přičemž jejich rozdíl představuje příslušný rozvojový potenciál a je základem pro stanovení konkrétních lesopěstebních opatření.
V systému hospodaření jsou zohledňovány i dlouhodobé zkušenosti místních lesníků. Jejich znalosti o místních a klimatických zvláštnostech se promítají do druhové skladby cílových stavů. Příkladem je buk lesní, který v severosaské nížině vykazuje v důsledku rostoucího sucha v posledních letech zhoršený zdravotní stav i známky odumírání. Lokální zkušenosti tak umožňují podrobné rozlišení lokalit buku lesního v cílových stavech lesa podle jeho tolerance vůči suchu.
Důsledné prosazování druhové rozmanitosti stromů v rámci dynamických cílů povede v dlouhodobém horizontu k nárůstu podílu listnatých dřevin na 60 % (v roce 2022 dosahoval podíl listnatých dřevin pouze 32 %). Kromě změny druhové skladby je další prioritou pro adaptaci na změnu klimatu diverzifikace věkové a výškové struktury lesních porostů. Cílem jsou klimaticky stabilní porosty s výraznou strukturální rozmanitostí.
Sborník „Nové aspekty lesnického hospodaření v oblasti hercynských pohoří – Poznatky výzkumu a možnosti adaptace na změnu klimatu“ je ke stažení zde,“ uvádza VÚLHM.
Link na celý článok: Možnosti adaptace lesnického hospodaření na změnu klimatu jsou podobné v Česku i Sasku | VÚLHM

















