Odborníci z Lesníckej a drevárskej fakulty MENDELU v Brne: Nový pohľad na spôsob hospodárenia s pôdou a vodou
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Rozsiahlu zaniknutú poľnohospodársku a výrobnú krajinu v juhozápadnom Kirgizsku skúmala vedecká expedícia zložená z českých, kirgizských a talianskych odborníkov. Jedenásťčlenný medzinárodný tím dokumentoval zavlažovací systém, terasové polia, železiarske pece aj miesta výroby dreveného uhlia. Výskum v okolí dediny Ravat priniesol aj nový pohľad na spôsob hospodárenia s pôdou a vodou a nečakaný objav doposiaľ neznámej lokality so skalným umením. Na výskume poľnohospodárskej krajiny sa významne podieľali tiež odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (MENDELU) v Brně, ktorí o tom informujú na internete.
Zdroj: FB stránka LDF MENDELU
Hlavní část expedice se soustředila na okolí vesnice Ravat, kde se dochovaly mimořádně rozsáhlé pozůstatky historické zemědělské krajiny. Terasová pole, zavlažovací kanály a jednotlivá hospodářská zázemí vytvářejí systém, který umožňuje sledovat, jak lidé v suché oblasti jihozápadního Kyrgyzstánu získávali vodu, obdělávali půdu a přizpůsobovali hospodaření místním podmínkám.
Výzkum umožnil postupné rekonstruování fungování krajiny jako propojeného systému, v němž hrály zásadní roli voda, zemědělství, dostupnost paliva i výroba železa. Zároveň se ukazuje, že tato krajina nebyla jednorázově vytvořeným a následně opuštěným systémem, ale v průběhu času se proměňovala a některé její části byly znovu využívány.
Na zemědělské části výzkumu se podílela i skupina Aleše Bajera z Ústavu geologie a pedologie Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU). Odborníci z LDF MENDELU se zaměřili především na terasová pole a půdy, které uchovávají informace o způsobu jejich využívání v minulosti.
„Z valů terasových polí i ze zavlažovacích kanálů byly odebrány vzorky pro další analýzy a datování. Ty pomáhají určit stáří jednotlivých částí systému a zjistit, zda zavlažovací síť a obdělávaná pole fungovaly současně,“ řekl k výzkumu Aleš Bajer.
Právě analýza půdy přináší důležité informace, které nejsou patrné z povrchu krajiny. Geoarcheologická data ukazují rozdíly mezi půdami historických polí, pozdějšími zemědělskými plochami z dob Sovětského svazu a půdami obdělávanými v současnosti. Starší půdy nesou stopy dlouhodobého, avšak spíše nízkointenzivního hnojení organickým materiálem, pravděpodobně včetně chlévského hnoje. Výsledky zároveň naznačují také dočasné využívání některých polí pro chov hospodářských zvířat.
Výzkum přinesl rovněž indicie o pěstování plodin typu C4, mezi které patří například proso. Jejich přítomnost pomáhá doplnit obraz zemědělství v oblasti a ukazuje, že informace o dávném hospodaření lze získat nejen z archeologických nálezů, ale také z vlastností a chemického složení půdy. Právě tento přístup propojuje archeologický výzkum s půdoznalstvím, environmentálními vědami a studiem dlouhodobých změn krajiny.
Link na celý článok: V Kyrgyzstánu vědci odhalují příběh zaniklé zemědělské krajiny - Lesnická a dřevařská fakulta
Diskusie na serveri Lesmedium.sk zostáva prístupná pre všetkých čitateľov. Pre vkladanie príspevkov je nutná registrácia pomocou e-mailu. Pravidlá diskusií na Lesmedium.sk (Kódex diskutujúceho) a stručný návod ako sa registrovať nájdete tu .
