Mierne oživenie európskeho trhu s ihličnatým rezivom: Dostupnosť smreka sa stala štrukturálnym obmedzením európskej produkcie

Produkce evropských pil se v členských zemích Evropské organizace pilařského průmyslu (EOS) ustálila na přibližně 78 milionech m³ ročně. To představuje 10% pokles oproti vrcholné produkci 86 milionů m³ v roce 2021. Celková produkce, pokud vezmeme v úvahu všechny země EU, Norsko a Švýcarsko, dosahuje 97 milionů m³.

Zejména Německo zaznamenalo nejprudší pokles produkce oproti vrcholům v roce 2021, zatímco Finsko vykazovalo známky oživení, přičemž se předpokládalo, že produkce do roku 2025 vzroste na 11,7 milionu m³. Rakousko, Švédsko, Lotyšsko a Norsko většinou stabilizovaly svou úroveň produkce.

Mírný růst spotřeby

Na straně poptávky vzrostla spotřeba jehličnatého řeziva v členských zemích EOS a ve Spojeném království v roce 2024 o 2,1 % a dosáhla 42,8 milionu m³. To je stále o 13 % méně než úroveň spotřeby v roce 2021. Evropská federace pro obchod se dřevem (ETTF) předpovídala, že spotřeba bude postupně růst a v roce 2025 dosáhne 43,5 milionu m³ a v roce 2026 43,9 milionu m³.

Podobný trend je i na trhu s dovozem. Celkový dovoz na hlavní evropské trhy dosáhl v roce 2024 48,2 milionu m³, což představuje nárůst o 5,4 % oproti předchozímu roku. Viceprezident ETTF Morten Bergsten předpovídal dovoz ve výši 48,5 milionu m³ v roce 2025 s mírným poklesem na 46,1 milionu m³ v roce 2026, a to především v důsledku sníženého dovozu z USA.

Ceny surovin snižují ziskovost

Klíčovou výzvou pro evropské pily je prudký nárůst nákladů na suroviny, zejména v severských zemích, kde ceny kulatiny dosáhly rekordních maxim. Například ve Finsku se index cen smrkové kulatiny prudce zvýšil na přibližně 160 (základní hodnota roku 2015 = 100), zatímco ceny řeziva smrku vzrostly pouze na zhruba 150, což vedlo k výraznému stlačení marží.

Mírně odlišná je situace ve střední Evropě, kde ceny nerostly tak prudce, ale ve srovnání s globálními konkurenty jsou stále vysoké. V zemích, jako je Německo a Česká republika, se objevil značný cenový rozdíl mezi čerstvou kulatinou a kulatinou poškozenou kůrovcem.

Nedostatek smrku a dynamika dodávek

Dostupnost smrku se stala strukturálním omezením evropské produkce. Předpokládá se, že zásoby smrku v Německu dramaticky klesnou z 1,2 miliardy m³ v roce 2012 na pouhých 300 milionů m³ do roku 2100. Těžba dřeva v českých státních lesích se stabilizovala na přibližně 8 milionech m³ ročně, oproti více než 14 milionům m³ v roce 2020 během kůrovcové krize.

Tento nedostatek nutí závody ve střední Evropě a jižním Švédsku, aby ve větší míře používaly borovici jako alternativu. Borovice a smrk sice často splňují stejné stupně pevnosti, ale liší se vzhledem a úpravou. Patrně bude nutné účinněji propagovalo borovici jako konstrukční dřevo.

Výhled

Výhled na období 2025–2026 odráží opatrný optimismus s očekáváním 2,5% nárůstu spotřeby ve srovnání s rokem 2024. Přestože problémy přetrvávají, odvětví doufá v postupné oživení, zejména s ohledem na to, že dřevěné konstrukce nadále získávají podíl na trhu v celé Evropě. Zůstávají však otázky ohledně oživení stavebního sektoru a toho, zda snížená dostupnost smrkového dřeva ovlivní produkci.

Link na celý článok: Evropský trh s jehličnatým řezivem vykazuje známky mírného oživení uprostřed přetrvávajících problémů - Drevmag.com