LESOVANIE: Kúrte drevom! Vzhľadom na štiepateľnosť, výhrevnosť a čistotu v zaobchádzaní je veľmi vhodným palivom

„Tisíce dřevorubských dělníků čeká marně na práci a chléb, příšera hladu se blíží. Za těchto poměrů spotřeba každého přebytečného prostorového metru paliva je sociálním činem. Zmírní nezaviněnou bídu těch, kteří nachází jedinou svou obživu v pracovní spojitosti s lesem a ve zpracování jeho produktů v krajích chudých a opuštěných.

Výhody dříví jako paliva oproti jiným hmotám palivním jsou známy a netřeba o nich široce pojednávat. Dříví dnes je levným a kvalitním topivem, hodícím sa jak pro potřeby venkova, tak i města. Názorným příkladem nám mohou býti mnohá města na Slovensku, kde používání dříví stalo se běžnějším, než je tomu v zemích historických.

Tak Báňská Bystrica je město jistě krásné svým okolím i moderními domy a čistými ulicemi. Po těchto asfaltových tepnách, stavěných pro elegantní auta, drkotají v době podzimní četné vozy naložené dřívím bukovým. Hranice dříví uhledně srovnané, třeba před výstavními činžáky, nikoho nepřekvapí. Jsou to přípravy na dlouhou zimu.

Báňská Bystrica topí dřívím. Veřejné budovy, pojišťovny, hotely, vše topí dřívím a jinak by snad již ani být nemohlo. Nezdá se vám, že i u nás by bylo dobře o věci hlouběji uvažovati? Vždyť jedná se současně o záchranu životů dobrých lidí a to rovněž našich občanů, byť by žili na nejvýchodnější výspě naší vlasti či odlehlých oblastech.

Uvážíme-li, že hlavním produktem východního Slovenska a Podkarpatské Rusi především je dříví a jim dlouho zůstane, uvážíme-li, že Slovensko na 1 658 635 ha celkové zalesněné plochy vykazuje 32% čistých porostů bukových, Podkarpatská Rus při 635 367 ha celkového zalesnění 59%, pochopíme hospodářskou váhu této otázky a nezbytnost jejího řešení.

V normálních dobách převážná část tohto dříví plynula do Maďarska jako dříví palivové. Dnes, ky se toto odbytiště našemu exportu téměř úplně uzavřelo, musíme hledati jiné cesty k využití těchto sortimentů směřující. Příchází ovšem v prvé řadé k uplatnění domácí konsum palivového dříví,“ uvádza autor v roku 1933 v časopise Československý LES.

Jozef Marko