LESOVANIE: Drevená dlažba a znížene škodlivého pôsobenia pouličného hluku na zdravie a vitalitu človeka

„Není sporu o tom, že podstatným regulativem výše tohto procenta je druh použité dlažby. Světová velkoměsta po dlouhou dobu s úspěchem používají dřevěných špalíčků ke dláždění svých rušných tepen. Kromě stavby špalíčkové vyvinul se jěště jednodušší způsob úpravy a to dlažba mosaiková. Tato se hotoví z úřezů kuláčů a štěpin a vykazuje kromě pozoruhodné láce též jiné dobré vlastnosti.

U nás bylo v tom směru během let minulých podniknuto v praxi velmi málo, byť by materiálu byl dostatek bez nutného odlivu kapitálu do ciziny, jak je tomu u některých jiných úprav silničních. Tak v letech 1931 a 1932 bylo k nám dovezeno přes 100 000 q asfaltových hmot v okrouhlé hodnote 10,5 mil. korun.

Byť by dřevěná dlažba nebyla dlažbou nejlevnější, podle předběžných kalkulací přijde s betonovým podkladem 1 m² na 104 korun u špalíků borových a na 134 korun u dlažby bukové, musíme bráti v první řadě v úvahu, že se jedná o využití látky domácí a k těmto ůčelům výborně se hodící svojí lehkostí, tichem a trvanlivostí, jak tomu nasvědčuje stále vzrůstající obliba této dlažby v cizině, tak i v zemích, které dříví dováží.

V poslední době i u nás směrodatní činitelé věnujú otázce této zvýšenou pozornost. Mají býti vybudovány pokusné trati v délce asi 1 km, k jejichž ůprave použito bude pro vozovku vhodných dřevin jako jsou dub, borovice jihočeská, borovice sudetská, buk pařený, buk nepařený a modřín. Výhody dlažby dřevéné budou tím i u nás prakticky prokázány.

Je na nás, abychom pochopili naléhavou situaci a přispěli k uplatnění největšího bohatství našeho státu – dříví, hlavně bukového. Mějme stále na zřeteli, že spotřeba tato znamená posílení financí státu a záchranu existencií mnoha jeho občanů,“ uvádza autor v roku 1933 v časopise Československý LES.

Juraj Krišta a Jozef Marko