Lesnícky výskum o dočasnom odlesnení spôsobenom podkôrnikovou kalamitou: Nevedie k vysychaniu krajiny

„Toto nebezpečí studovali vědci z VÚLHM, v. v. i., ve spolupráci s odborníky z Českého hydrometeorologického ústavu a lesníky z Biskupství ostravsko-opavského v rámci projektu NAZV QK22010189 „Vliv odlesnění na vodní režim malých povodí“. Na povodích Slučího, Sokolího a Suchého potoka v oblasti Hrubého Jeseníku byly v letech 2022–2025 měřeny parametry vodní bilance, chemismus odtoku, vlhkosti půdy na pasekách i v porostech smrku v celém půdním profilu a sledován byl i rozvoj holosečí a lesnická opatření v porostech.

Největší kůrovcové těžby byly na povodích realizovány v letech 2018-2022. V průběhu výzkumu došlo k utlumení kalamity, což sice poněkud narušilo výchozí předpoklady projektu, ale z hlediska správy lesů i ochrany přírody je to dobrá zpráva. Holiny se tak vyskytovaly především v nižších částech povodí.

V lese se jen část srážek dostane až na zem, poměrně velké množství se jich zachytí v korunách stromů. Vypařování vody je u stromů vyšší než u bylinné vegetace. Po zániku lesního porostu se mnohem větší část srážek dostane až na půdu. Z těchto důvodů byla na holých sečích vždy zjištěna vyšší vlhkost půdy než v lese.

Nejmenší rozdíly v půdní vlhkosti mezi holinou a lesem a celkově nejvyšší vlhkost půdy je dosahována na konci zimního období, kdy je v půdě zásoba vody ze zimního období, z tající sněhové pokrývky. Na počátku vegetační sezóny zásoba vody klesá a pak se vyvíjí podle průběhu meteorologických podmínek, především úhrnů srážek. Vzhledem k tomu, že se zkoumané lokality nacházejí v horské oblasti, nebyly zde ve vegetačních sezónách 2022–2024 zjištěny výraznější periody sucha.

Kratší období s náznakem sucha (hodnotami půdního vodního potenciálu pod -1,5 MPa) byla zaznamenána pouze ve smrkových porostech, především ve svrchních vrstvách půdy (10 cm), které jsou ovšem zónou hlavního prokořenění. K určitému stresu suchem tak zde může v teplých obdobích beze srážek docházet, což by mohlo snižovat odolnost smrkových porostů k dalším stresovým faktorům. Na volných plochách nebylo půdní sucho zaznamenáno.

V povodích tedy zůstává po vykácení části ploch více vody. Na sledovaných povodích však nebyly zjištěny zásadní změny ve výšce nebo rychlosti odtoků. Rovněž chemické složení odtékající vody nesignalizovalo zvýšený odnos živin nebo organických látek z lesních ekosystémů. Pro hydrický režim jsou velmi významné vlastnosti lesní půdy, která je kryta humusovou vrstvou a výrazně pórovitá. Funkci lesního porostu na holinách také z části rychle přebírá přízemní vegetace a nové zalesnění ploch,“ uvádza VÚLHM.

Link na celý článok: Dočasné odlesnění způsobené kůrovcovou kalamitou nevede k vysychání krajiny | VÚLHM