Kyslé lesné pôdy potrebujú regeneráciu: Pomôže aj zvýšenie podielu listnatých drevín v druhovej skladbe

„Zvýšená depozice (ukládání) kyselých částic do půdního prostředí vlivem antropogenních aktivit se datuje již od poloviny 19. století. Vstup okyselujících sloučenin, zejména oxidů síry a dusíku na našem území vyvrcholil v průběhu 70. až 80. let minulého století. V oblasti Mostecké pánve bylo v důsledku vysoké koncentrace tepelných (uhelných) elektráren a teplárenských podniků produkováno pravděpodobně nejvyšší množství emisí SO₂ a NO₂ na světě.

Po výrazných socioekonomických změnách v roce 1989 a odsíření uhelných elektráren a dalších hlavních zdrojů znečištění byl na našem území zaznamenán enormní pokles depozice okyselujících sloučenin.

Navzdory výraznému snížení vymývání bazických kationů z půdního prostředí je proces regenerace půdního prostředí velmi dlouhodobý a pozvolný, omezený pomalými zvětrávacími procesy a výše popsanými efekty lesnického managementu.

Změny pH* (kyselosti – zásaditosti) lesních půd pod antropogenní zátěží a scénáře budoucího vývoje jsou nejčastěji posuzovány s využitím biogeochemických acidifikačních modelů, které se však vyznačují omezeným vstupem skutečných půdních dat. Přesnější vyhodnocení pak přinášejí studie založené na srovnání datových sad s velkými časovými odstupy, avšak takovýchto publikací je již méně.

Této problematice se věnují pracovníci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. a své výsledky publikovali v článku Acidifikace a regenerace lesních půd v České republice, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2023. Cílem jejich práce bylo vyhodnotit vývoj pH na vybraných lokalitách a provést rekonstrukci vývoje pH lesních půd ČR od 50. let minulého století až po současnost,“ uviedol VÚLHM.

Link na celý článok: Věnujme více péče lesním půdám, uzdravují se velmi pomalu | VÚLHM (vulhm.cz)