Dokončujú hať na zavodňovanie sústavy kanálov v najrozsiahlejších lužných lesoch v Česku: Lesy ČR zaplatili za jeden z ich najväčších a najdrahších projektov 184 miliónov českých korún
- Zverejnené v O čom sa píše
- Pridať nový komentár
Stavbári na rieke Dyji v Pohansku pri Břeclavi finišujú so stavbou hate, ktorá pomôže Chránenej krajinnej oblasti Soutok. Vďaka nej budú môcť správcovia tokov zavodňovať sústavu kanálov v najrozsiahlejších lužných lesoch v Česku s rozlohou asi 1 700 hektárov. Vedenie štátneho podniku Lesy ČR za opatrenie zaplatilo 184 miliónov českých korún, ide o jeden z ich najväčších a najdrahších projektov. V Správach z regiónov o tom informoval Český rozhlas.
„Nyní přijde poměrně náročná část, a to ustavení klapky, navázací prostředky, protože musí být přesně v poloze, ve které potom přijde osadit na ložiska, což bude poměrně zdlouhavé. Počítám, že třeba hodinu a půl si budou dělníci hrát s tím, aby klapku vyvážili do správné polohy,“ popisuje stavbyvedoucí Lubomír Mik pro Český rozhlas Brno na portáli iRIZHLAS.cz.
Jednatřicetitunovou klapku zvedá jeřáb a velmi pomalu a postupně ji přesouvá na vyhrazené místo. „Ve chvíli, kdy bude na místě, tak začnou dělníci klapku čepovat k ložiskům, přímo k samotné konstrukci jezu,“ doplňuje Lubomír Mik.
Dělníci museli taky vyhloubit tůně, 2,5 kilometru kanálů a postavit stavidla. „Asi dvacet tůní, pět stavidel, jakmile se tam dostane, tak se pomocí stavidel zastaví tak, aby měla čas se vsakovat podle půdních profilů,“ vysvětluje vedoucí správy toků Pavel Hopjan.
Klapky budou zvedat v jarních měsících poprvé nejspíše příští rok v březnu. „Počítáme s tím, že to bude někdy v březnu, v dubnu, podle dostatku vody z Dyje. Bude to na dobu asi 10–12 dnů, tak bychom sanovali deficit podzemní vody, což by na základě dřívějších zjištění mělo být asi 10–12 milionu kubíků. Během této doby bychom měli být schopni to zajistit,“ dodává Pavel Hopjan.
Správci Chráněné krajinné oblasti Soutok opatření vítají. Podle vodohospodáře Ondřeje Berky se tak do lužních lesů vrátí záplavy, které k nim patří. „Jez má hlavně napravit stav, který nastal v 70. letech, kdy došlo k ohrázování celého soutoku. Území se přestalo zaplavovat, a zatímco minima roční hladiny spodní vody zůstaly stejné, maxima značně poklesla, a to se bavíme v některých místech až o několik metrů,“ vysvětluje Ondřej Berka.
Kvůli suchu se na některé louky dostávají invazní druhy. „Lesy jsou čím dál víc stresované nedostatkem vody. Ale už teď můžeme pozorovat změny na nivních loukách, které byly bytostně závislé na záplavách a už teď se mění jejich struktura, objevují se tam ve velkém invazní druhy, kterým vyhovuje i sušší půdy,“ dodává.
Klapky a jez teď čeká kolaudace. A poté dva roky zkušebního provozu.

















