Lesnícky sprievodca: Pestovanie zmiešaných a bohato štruktúrovaných lesných porastov v podmienkach rastúcich populácií raticovej zveri

„Probíhající změna klimatu je jednou z hlavních výzev pro management lesních ekosystémů (Vacek et al. 2023). V řadě oblastí Evropy dochází k poklesu srážek a ke zvyšování teploty vzduchu, což má významný vliv na růst, stabilitu a odolnost lesních porostů vůči biotickým i abiotickým faktorům (Gutsch et al. 2011; Vacek et al. 2023). 

Evropská pevnina se přitom v období 2012–2021 oteplovala ještě rychleji než globální průměr, a to přibližně o 2,0 °C oproti předindustriální úrovni, přičemž nejvyšší míra oteplení byla zaznamenána v severovýchodní Evropě, Skandinávii a ve vnitrozemských oblastech (IPCC 2022) včetně České republiky, kde průměr ná roční teplota vzrostla v období 1961–2024 o 2,3 °C.

Proto je nutné vyhodno tit druhově specifické reakce dřevin na probíhající globální klimatickou změnu (GKZ), aby bylo možné předvídat budoucí vývoj a s tím související dopady a změny ve struktuře a vývoji lesů a na základě toho formulovat vhodné strategie pěstování lesů ke zmírnění GKZ (Alvarez et al. 2014).

Adaptace lesů na GKZ je proto velkou výzvou a zároveň dlouhodobým úkolem pro české lesnictví (Vacek et al. 2019a). Jedná se o soubor pěstebních opatření, vycházejících ze znalostí struktury a vývoje porostů, s důrazem na ekologickou valenci jednotlivých dřevin, které je však třeba prověřit v podmínkách GKZ a v konkrétních stanovištních a porostních poměrech (Chapin et al. 2001; Vacek et al. 2023). Zakládání stabilních bohatě strukturovaných lesních porostů s druhovou skladbou odpovídající konkrétním stanovištním poměrům je proto zcela nevyhnutelné. 

Mezidruhové interakce v bohatě strukturovaných porostech mají za následek změny ve fyziologii a morfologii jednotlivých dřevin a vedou ke změnám v zásobení a vy užívání živin, což následně pozitivně ovlivňuje produkci smíšených lesních poros tů. Příkladem je tzv. hydraulický lift ve směsích smrku s bukem, kdy kořeny buku chrání smrky před suchem tím, že svým hlubším kořenovým systémem přerozdě lují vodu v půdním profilu ve prospěch smrku (Šach, Černohous 2015).

Mnohem hodnotnější jsou však autochtonní porosty vznikající přirozenou obnovou pod ochranou mateřského porostu. Pozvolný růst a adaptace na podmínky konkrétního stanoviště předurčují přirozenou obnovu k vyšší odolnosti vůči klimatickým extré mům a dalším negativním činitelům.

Nicméně v současných podmínkách České republiky, resp. širšího regionu střední Evropy, je zakládání lesních porostů při rozenou obnovou a ostatně i pěstování pestrých lesů umělými výsadbami značně ohroženo narůstajícím tlakem zejména spárkaté zvěře. Především selektivní výběr 9 atraktivních dřevin potlačuje jejich schopnost prosadit se v odrůstajících porostech, čímž dochází ke snižování biodiverzity a odolnosti lesních porostů. 

Předložená metodika proto sumarizuje lesopěstební opatření, cílená na tvorbu pestrých lesních porostů včetně částí, věnujících se poškozování zvěří a možnému zmírňování těch to negativních dopadů. Metodika se proto v první části zabývá především pěstebními zásadami, které ve dou k zakládání a hospodaření v pestrých, druhově bohatých a strukturovaných lesních porostech. Následně popisuje škody způsobované zvěří a možné postupy, které mohou dopady a obecně i rizika vzniku škod minimalizovat,“ napísali autori v úvode publikácie.